Praha - Jen každý druhý obyvatel domovů pro seniory potřebuje každodenní péči. Ostatní se do "domovů důchodců" uchýlili z jiných důvodů - cítí se osamělí, chtějí pomoci dětem s bydlením, nechtějí být na obtíž nebo se jim bydlení v ústavu zdá pohodlnější.
Údaje vyplynuly z průzkumu Život v domovech pro seniory 2007, jehož vypracování zadala ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.
Podle ní je tu prostor pro pečovatelské služby a další aktivity, které by staršímu člověku umožnily zachovat si stávající způsob života. Za možná pohodlnější "institucionalizovaný" život v domově totiž platí například ztrátou soukromí.
"Každá změna v tak vysokém věku je stresová. Alespoň částečná ztráta soukromí je nevyhnutelná," říká ministryně Stehlíková.
Domovy jsou přitom přeplněné. I když každoročně vznikají nová místa, zároveň roste i počet odmítnutých žadatelů.
Čtěte více:
Pětina seniorů v domovech nemůže k lékaři. Nemá peníze
Až nám bude osmdesát. Zůstanou čeští senioři out?
Autoři výzkumu oslovili 516 seniorů v šestnácti domovech po celé republice. Celkem jich v Česku žije v domovech asi padesát tisíc.
Problémy? Chybí soukromí a snídá se v sedm
Úroveň péče je v nich podle tohoto výzkumu lepší, než odborníci očekávali. Problémy ale jsou.
Šest procent oslovených uvedlo, že v domově zažilo špatné zacházení ze strany personálu nebo konflikty se spolubydlícími.
Dvě procenta si nemohou s návštěvou nikdy promluvit o samotě. Třináct procent má možnost soukromého rozhovoru s blízkým člověkem jenom někdy.
"Možnost svěřit se někomu v soukromí je často podmínkou, aby se na problémy třeba s chováním personálu vůbec přišlo," říká předseda sdružení seniorů Život 90 Jan Lorman.
Podle Lormana by se měly domovy snažit nechat svým klientům možnost rozhodovat se v denních drobnostech. "Třeba možnost vybrat si spolubydlícího nebo se odstěhovat od někoho, s kým si nerozumím, je velmi důležitá."
Potvrzuje to i průzkum. Seniorům často vadí, že musejí dělat "na povel" činnosti, o kterých si lidé rozhodují sami - ať je to jídlo nebo hygiena. "Chtěla bych, aby snídaně byla až v devět hodin. Je nás tady takových víc, které bychom si rády přispaly, ale bojíme se o to říct," popisovala svou zkušenosti jedna z oslovených obyvatelek domova pro seniory.
Právě senioři, kteří mají pocit, že svobodu rozhodování ztratili, si v průzkumu častěji stěžovali na špatné zacházení, konflikty se spolubydlícími, nedostatek soukromí i třeba špatné jídlo.
Odborníci přitom připomínají britskou studii, která dokázala, že právě možnost rozhodovat o běžných věcech v denních režimu prodlužuje život až o několik let.
