Praha - Ačkoli zuřivý prezidentský souboj nyní ovlivňuje všechny sféry veřejného dění, z pohledu stranických preferencí se nic příliš nezměnilo.
Pokud by se tak v lednu odehrály volby do Poslanecké sněmovny, zvítězila by již tradičně ČSSD.
Prezidentské kampaně tak mírně zasáhly jen do výsledků stran obou prezidentských kandidátů - došlo ke zkvalitnění podpory TOP 09 a nárůstu preferencí SPOZ. Ti však přesto zůstávají pod hranicí pěti procent.
Zvýšil se také zájem veřejnosti o volby, k urnám by dorazila více než polovina voličů.
Vyplývá to z průzkumů společnost STEM.
"Začátek roku je z pohledu preferencí klidný, nepřináší žádná překvapení," uvádějí autoři průzkumu. Nejčastěji by tak lidé volili ČSSD, na druhém místě skončila ODS a na třetím KSČM.
Podobně pak vypadá i předpokládaný volební model, v lednu by se podle něj dostalo do sněmovny pět stran. Levice by přitom obsadila 120 křesel.
Sociální demokraté by získali 31 procent hlasů - tedy 84 mandátů. To je o tři mandáty méně než v minulém měsíci.
ODS by s 16 procenty získala 42 křesel, z hlediska mandátů vykazuje poslední tři měsíce mírný pokles.
Na třetím místě skončila KSČM. "Ve stranických preferencích je dlouhodobě stabilní, nezískává ani v modelu volebního výsledku, kde 14,5 % odpovídá 36 mandátům," dodávají autoři průzkumu.
Postavení TOP 09 dlouhodobě kolísá, v kontextu prezidentských voleb se ale její výsledek lepší. Ve volebním modelu by tak s 11,5 procenty získala 29 mandátů.
Poslední stranou, která by se do sněmovny dostala, je KDU-ČSL, která by obsadila 9 křesel.
Pětiprocentní hranici však díky prezidentským volbám pomalu atakuje SPOZ, do vstupu do sněmovny ji dělí jen půl procentního bodu.
Klání o Hrad podle průzkumu oživilo zájem veřejnosti o volby. Pokud by se tak příští týden konaly ty do Poslanecké sněmovny, zúčastnilo by se jich 57 procent občanů, 14 procent respondentů svou účast jasně odmítá a nerozhodnuto je 29 procent lidí.
