* Průlomový verdikt donutí příští vládu přijít s novým systémem výpočtu důchodů * Janota: Stát by to mohlo stát desítky miliard korun navíc * Dva soudci protestují proti verdiktu: soud vstoupil na půdu, která patří politikům

Brno - Ústavní soud dal státu rok a půl na to, aby přišel s novým systémem, podle kterého se určuje výše důchodů. S platností od 30. září 2011 totiž zrušil současný výpočet penzí, který je podle soudců údajně méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy.

"(Současný systém) vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Ústavní soudci tím vlastně dali příští vládě, která vzejde z květnových voleb, první konkrétní úkol. Ale také rozpoutali nový spor sami mezi sebou.

Dva soudci protestují

Jan Musil a Jiří Nykodým, dva ze soudců, kteří hlasovali proti nálezu, varují před dopady tohoto rozhodnutí. Ústavní soud  totiž podle nich nezvykle vstoupil na půdu sociálních práv, která náleží spíše politikům. Musil a Nykodým sepsali odlišná stanoviska k nálezu, v nichž varují také před ekonomickými dopady zásahu Ústavního soudu.

Návrh na zrušení jednoho sporného ustanovení zákona o důchodovém pojištění podal Krajský soud v Ostravě. Podle něj jsou penze s lidí, kteří vydělávali hodně peněz, v poměru k jejich někdejším příjmům nižší, než v případě dalších lidí.

Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2007.

Desítky miliard navíc

Ministr financí Eduard Janota odhadl, že pokud se nic nezmění, musel by penzijní systém vyplatit navíc až desítky miliard korun. Upřesnil, že už teď vyplácí zhruba 340 mld. ročně.

"Je to čerstvá věc. Ale prostor pro zvýšení penzijního pojištění nevidím, je dost vysoké," prohlásil ministr Janota. "Spíš v legislativně technické úpravě. Neříkalo by se tomu pojištění, ale byla by to běžná sociální dávka. Ale to je věc nové vlády."

"Končí hrátky s důchodovým systémem, končí období populistických slibů 13. důchodu," reagoval na verdikt volební lídr ODS Petr Nečas. Rozhodnutí podle něj dává jasný signál všem, kteří dosud odmítali důchodovou reformu: Buď reforma, nebo nízké důchody.

"Vůbec se teď nedá odhadnout, jaké dopady bude mít verdikt soudu na důchodový systém. Systém se musí upravit zásluhově (takže kdo má dostat víc, musí víc platit), aby se to nedotklo důchodů nízkopříjmových lidí," komentoval v první reakci stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach.

"Je možné zvýšit důchody bohatým, ale pak budou muset bohatí víc přispívat do systému; budou se muset zrušit stropy na sociální pojištění," doplnil ho šéf lidovců Cyril Svoboda.

"I Ústavní soud si uvědomuje, že se to musí nejdřív analyzovat a pak upravit systém, proto současný stav ruší až k září 2011. Dopady se bez analýzy odhadnout nedají, musí to udělat nová vláda. S principem ale souhlasím," řekl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Dvě složky důchodů

Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řešil druhou z těchto složek. Podstatou problému je to, že pokud má člověk v životě vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím.

Podle současného znění sporného ustanovení zákona se osobní vyměřovací základ do 10 500 korun započítává do penze v plné výši. Z částky nad 10.500 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 procent a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč deset procent.

Osobní vyměřovací základ je v podstatě průměrný měsíční příjem v rozhodném období. Podle Krajského soudu v Ostravě je sporné ustanovení z principu neústavní, protože poškozuje pojištěnce s vyššími příjmy.