Airbnb odmítá dát Praze jména těch, kdo pronajímají byty. Metropole si pomůže jinak

Jakub Heller Jakub Heller
11. 6. 2019 20:18
Praha nenašla společnou řeč se společností Airbnb. Americká firma odmítá poskytnout osobní údaje svých hostitelů, a metropoli tak nezbývá než bojovat za změnu zákona, která by Airbnb donutila spolupracovat, nebo z Prahy odejít. Sami hostitelé se mezitím snaží zlepšit svou pověst coby těch, kdo si přivydělávají mimo meze zákona. Podle nejnovější analýzy je v Praze přes Airbnb nabízeno asi 12 700 bytů v průměru za cenu 1657 korun za noc. Většina lidí pronajímá jediný byt.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

V sálu na pražském Andělu sedí v obecenstvu asi sedmdesát majitelů pražských bytů, kteří je pronajímají přes platformu Airbnb. Přišli se dozvědět, jak to dělat v souladu se zákonem a současně vůči sobě nepopudit sousedy. 

Trojice majitelů, kteří už byty přes Airbnb pronajímají roky, sedí na pódiu a odpovídá na nejrůznější dotazy. Občas ale sami položí otázku. "Platíte poplatky?" ptá se Veronika Řídelová, jedna ze zakladatelů Pražského klubu hostitelů. Z publika se ozývá mnohohlasné "ano". Brzy se ale ukazuje, že to s placením rekreačních poplatků městu nebude mezi hostiteli úplně stoprocentní.

Třeba když se žena z publika diví tomu, že poplatky musí platit i za byt, ve kterém bydlí, nebo po chvíli, když si další stěžuje, že na ni radnice přišla a vyměřila jí doplatek za tři roky zpětně. "Nevíte, jak se z toho vyvléknout?" ptá se účastnice akce.

Nejasnosti mají někteří z publika i s povinným hlášením zahraničních hostů cizinecké policii či vedením ubytovací knihy. Trojice na pódiu trpělivě vysvětluje, jak se k těmto povinnostem postavit. 

Právě pověsti těch, kdo obchází zákony a vydělávají si načerno na úkor dalších obyvatel města, se chtějí zakladatelé Pražského klubu hostitelů zbavit. A akce podobné této tomu mají pomoci. "V médiích se o nás neustále píše jen v negativním světle. Že neplatíme daně a poplatky, nehlásíme cizince a je nám jedno, když naši hosté obtěžují sousedy," říká Řídelová.

Současně je pravda, že stále se zvyšující počet krátkodobých pronájmů omezuje nabídku bytů na trhu a kvůli tomu ještě více šponuje už tak rostoucí pražské nájmy a ceny bytů. 

Místo 15 korun možná 50

To vše vede k tomu, že o hostitelích Airbnb nemají valné mínění ani pražští politici, kteří aktuálně bojují za lepší kontroly toho, zda majitelé zaplatili rekreační poplatky. Ty dnes činí 15 korun za noc a hosta, ale sněmovna jedná o jejich zvýšení na 50 korun. 

Město se dlouho snažilo s platformou Airbnb domluvit na tom, aby společnost sama od hostitelů vybírala poplatky a odváděla je přímo městským částem. Na to byla dokonce americká firma ochotna přistoupit, ale jednoznačně odmítla dodat spolu s penězi také jména majitelů, od kterých poplatky vybrala. A právě zde se společná řeč zasekla.

"Praha má zájem o osobní data našich hostitelů. To je podmínka, na kterou jsme nikdy a nikde nepřistoupili, takže hledáme jinou cestu," říká Lucie Barczi z Airbnb, která se stará o hostitelskou komunitu v Česku. Argumentuje ochranou klientů.

Jenže čas pro vyjednávání se krátí. Podle pražské radní pro bydlení Hany Kordové Marvanové zbývá poslední jednání v červnu, ale sama už tuší, jak dopadne. "Pokud se něco nezmění, s velkou pravděpodobností memorandum se společností Airbnb nepodepíšeme," říká.

Město podle ní nemůže přistoupit na situaci, kdy by nevědělo, kdo už poplatek zaplatil a kdo nikoliv. Se stejným problémem se potýká i finanční správa, která by zase ráda lépe hlídala placení daní. Městu by dohoda, jak si ji představuje Airbnb, znemožnila jakoukoliv kontrolu. Radnice, které jsou příjemcem poplatků, by navíc ani nedokázaly rozlišit, kolik peněz náleží které městské části.

"Prostředky by se tak musely uschovávat na zvláštním účtu po dobu šesti let, a pokud by se nezjistilo, za koho byl poplatek zaplacen, peníze by propadly do státního rozpočtu," dodává Marvanová další důvod, proč nehodlá přistoupit na nabídku americké společnosti. 

Plán B = vyřešit spor zákonem

Na řadu tak přichází "plán B". Marvanová chce přesvědčit poslance, aby k právě projednávané novele zákona o poplatcích přilepili dva dodatky. První má donutit platformy jako Airbnb, aby musely ze zákona povinně poplatky vybírat a současně prozradit identitu hostitelů. Druhý má pak městům dát do rukou nástroje, které jim umožní podobné služby na svém území regulovat. Například omezit dobu pronájmů na přesně daný počet dní za jeden rok.  

Praha má hned několik důvodů, proč se připravuje na ofenzivu proti službám, jako je Airbnb. Nechce, aby se jí situace vymkla z rukou a aby se z centra stala jedna velká ubytovna, odkud utekli všichni Pražané. Druhá motivace je však čistě zištná. Podle odhadu magistrátu poplatky neplatí dvacet až padesát procent všech uživatelů Airbnb. Městské části tak přichází na nezaplacených poplatcích o poměrně značné peníze, které by měly mířit do jejich rozpočtů. 

Například podle poslance Jakuba Michálka (piráti) by důslednější výběr poplatků od Airbnb přinesl Praze po zvýšení poplatku na 50 korun přes 120 milionů korun ročně. 

Polovina nabídek nespadá do sdílené ekonomiky

Obecně platí, že není mnoho údajů o tom, jak si americká společnost na pražském trhu vede. Jedním z posledních údajů, o které se firma podělila, byla zpráva o tom, že v roce 2017 do metropole přijelo 1 020 000 hostů a strávili zde v průměru 3,2 noci. 

Nějaké odpovědi však přináší čerstvá analýza městské firmy Operátor ICT a společnosti Blahobyty. Druhá jmenovaná společnost pomáhá uživatelům Airbnb se správou bytů. Mimo to však také dlouhodobě sleduje údaje o nabídkách pronájmů na webových stránkách Airbnb a strojově je vyhodnocuje. 

Z těchto dat Operátor ICT vyčetl, že za poslední rok bylo v aplikaci Airbnb v Praze k pronájmu dostupných 12 692 nabídek. Asi 10 tisíc z nich tvořily celé byty, ve zbytku případů šlo pouze o pronájem pokoje. 

Zajímavější však je, že analýza odpovídá i na to, do jaké míry se pronájmy přes Airbnb dají ještě označit za "sdílenou ekonomiku" a kdy už jde o klasické podnikání. Jde sice jen o odhad, ale zdá se, že je to přesně půl na půl. Podle analýzy totiž bylo za poslední rok přes Airbnb 6358 bytů pronajímáno déle než šedesát dní, naopak kratší dobu majitelé pronajímali 6334 bytů.

Vypovídající je v tomto smyslu také počet nabídek na jednoho majitele. Zatímco jediný byt nabízí v aplikaci 71 procent uživatelů, najdou se i tací, kteří platformu využívají pro více svých nemovitostí. Tři a více bytů pronajímá patnáct procent uživatelů, a dvě procenta lidí pak dokonce nabízí více než jedenáct nemovitostí.

Z dostupných údajů se zdá, že počet hostitelů i hostů, kteří za nimi přijedou, roste každý rok o desítky procent. A nezdá se, že by se měl tento trend zastavit. Výhodou Airbnb jsou proti klasickému dlouhodobému pronájmu zejména vyšší výdělky pro hostitele. Jen pro představu, průměrná cena za noc se podle analýzy v pražském Airbnb bytě vyšplhala na 1657 korun.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy