Projekt 30: Cítila jsem se jako ve válce, říká o listopadu 1989 moderátorka Drtinová

Josef Pazderka Josef Pazderka
16. 11. 2019 11:22
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Stáli jsme přímo proti sešikovaným ozbrojencům. Ten pocit je nepřenosný," odpovídá v anketě moderátorka DVTV Daniela Drtinová (*1970).
Foto: soukromý archiv Daniely Drtinové, Petr Burda

Jaká nejsilnější vzpomínka se vám vybaví z listopadu 1989?

Do Prahy jsem přišla studovat práva právě na podzim 1989. Všechno pro mě bylo nové a do toho spadl listopad. Bylo mi devatenáct, život jsem měla před sebou a najednou jsem stála naproti policejnímu kordonu a cítila se jako ve válce. Nutno říct, že na demonstraci jsem byla až v sobotu 18. listopadu, vracela jsem se do Prahy z Olomouce s tehdejším přítelem, protože ze školy jsem odjížděla domů už ve čtvrtek.

Kromě 17. listopadu už pak Veřejná bezpečnost nezasahovala, ale to jsme nemohli vědět. Stáli jsme přímo proti sešikovaným ozbrojencům. Ten pocit je nepřenosný. Byl v něm i strach, ale také díky tomuto momentu jsem pak v životě v osudových chvílích nikdy necouvla.

Jak hodnotíte uplynulých třicet let svobody? Jako úspěch, neúspěch, remízu…

Vnímám je jako úspěch v osobní rovině, myslím v rovině lidských životů. Sledovat příchod nové generace, našich dětí, které přicházely na svět za svobodných podmínek, bylo neskutečné. Ten pocit, jak byl nezprostředkovaný, protože jsme si život v nesvobodě odžili napřímo, mě alespoň naplňoval vděčností minimálně po dobu dvou dekád.

Jako neúspěch, až na výjimky, vnímám politické reprezentace. Mohly být lepší, méně na sebe zaměřené, společensky odpovědnější. Na druhou stranu si uvědomuju, že to od sebe nelze oddělovat.

Daniela Drtinová v roce 1989.
Daniela Drtinová v roce 1989. | Foto: Archiv Daniely Drtinové, Soukromý archiv Daniely Drtinové.

Jsou dnes hesla sametové revoluce - svoboda, demokracie, pravda a láska - vyprázdněná? Nebo jsme se změnili my?

Vůbec nejsou vyprázdněná, ze své podstaty nemohou být. Ta slova za nic v nás nemohou. Obsah v nich - svoboda, láska, pravda - je pro mě věčný. Jen lidská mysl je nespolehlivá, proměnlivá, zapomíná, rychle se unaví, všechno posuzuje, na všechno má názor a vyprazdňuje. Svobodě, pravdě a lásce je to myslím celkem jedno. Až přijde čas a společnost se jim otevře, zase v nich zažehne potřebné ideály. A tak pořád dokola, co svět světem stál…

Co by měli podle vás Češi dělat, aby nepřišli o hodnoty listopadu 1989?

Obecně bychom si měli hodnoty střežit, vztahovat se k nim, protože když k nám budou patřit, v krizích se o ně můžeme opřít. Pak už je těžko je narychlo lovit, taky nefunguje o nich jen prázdně mluvit. Nenechat se otrávit blbou náladou, udržovat si naději, nevnímat lásku jako něco, co jen zraňuje, snažit se žít pravdivě, a to především v sobě, což je těžší než navenek. Svobodu prožívat jako soucit a spolupráci na nejvyšší možné úrovni, ne jako egocentričnost. Zní to jednoduše, ale žít to každou vteřinu jednoduché není. Jak se říká: jen co se vydobývá těžce, je vzácné a má hodnotu.

Zde naleznete další odpovědi z velké ankety online deníku Aktuálně. cz k 30. výročí listopadu 1989. 

 

Právě se děje

Další zprávy