Praha - Ceny elektřiny se mohou snížit. Ale jen za tu cenu, že ČEZ přestane být slepicí, která do státní pokladny snáší každým rokem zlaté vejce za desítky miliard korun.
Do osudu zázračného zvířete politici zasáhnou už měsíc po volbách. Na 29. června je ohlášena valná hromada, kde energetický monopol rozdělí dividendy ve výši 30 miliard. Státu patří tři čtvrtiny akcií, a proto může nová vládní garnitura začít se změnami třeba tím, že vymění celé vedení v čele s generálním ředitelem Martinem Romanem.
Strany na oficiální dotaz říkají voličům jasně: Něco se může změnit, ale zlaté slepice se nevzdáme.
Pravicové a středové strany mají plány, jak výnosy z ČEZu lépe rozdělovat. Levice slibuje, že dividendy zůstanou vysoké, i když se ceny za elektřinu sníží. Jenom zelení se chystají ČEZ rozdělit a zabránit tomu, aby diktoval monopolní ceny.
Tématem ČEZ pokračuje série předvolebních analýz, v nichž Aktuálně.cz shrnuje postoje politických stran k otázkám, jež redakce pokládá před volebním rozhodnutím za podstatné.
Kompletní odpovědi na otázku týkající se dominantní elektrárenské společnosti můžete číst v přehledné tabulce na konci tohoto článku.
Dvojitý monopol
Martin Roman nastoupil do čela monopolního výrobce a dodavatele elektřiny v dubnu 2004. Tehdy vyrostly ceny elektřiny o dvě procenta a stát se spokojil s dividendou 3,5 miliardy korun.
Už o dva roky později rostly ceny devítiprocentním tempem a dividenda dosáhla osmi miliard. Loni se ceny zvýšily o 11 procent a stát očekává výnos zhruba 20 miliard. Tajemství úspěchu leží ještě v dobách vlády Miloše Zemana. Jeho ministr průmyslu Miroslav Grégr totiž zařídil, že ČEZ má monopol zároveň ve výrobě i distribuci elektřiny.
"Bez vlády nad distribucí by ČEZ neměl nikdy tak jednoduchou pozici na českém trhu, jako má dnes, a nikdy by ceny v Čechách nerostly tak rychle," vysvětluje ekonom Miroslav Zajíček.
Politici si na příjmy z energetiky zvykli a také dnes už vědí, jak peníze utratí. ČSSD rozdělí sedm miliard ve třináctých důchodech, dalších pět miliard přislíbili sociální demokraté na stavbu dálnic, Fischerova vláda uvažuje o tom, že dá tři miliardy na odstranění povodňových škod. Z dividend se tradičně platí projekty na odstranění starých ekologických škod.
Nákupy bez hranic
Dvacet miliard ročně nevyčerpá celý zisk skupiny ČEZ. Zhruba osm miliard rozeberou menšinoví akcionáři a přes dvacet miliard zůstane samotné firmě. Díky tomu mohl ČEZ v posledních letech mohutně nakupovat.
Výčet je úctyhodný. Severočeské doly koupil od státu za 9 miliard korun, severočeské teplárny převzal od společností Dalkia a United Energy za 12 miliard, Pražská teplárenská od britské firmy International Power přišla na 13 miliard, důl Mibrag u Lipska stál 11,5 miliardy, když polovinu uhradila finanční skupina J&T.
Největší investicí jsou větrné elektrárny v Rumunsku za 28 miliard, paroplynová elektrárna v Polsku, část turecké energetické společnosti Akenerji za 10 miliard, ČEZ investuje i v Bulharsku, Bosně a Albánii.
Připravují se mohutné investice v tuzemsku. Po opravě uhelné elektrárny Prunéřov za 25 miliard má následovat dostavba Temelína za 200 miliard.
Proč je ve Francii lacino
ČEZ se mohutnými investicemi stal osmou největší energetickou firmou Evropy. Větší jsou jen dvě firmy z Německa a Francie, po jedné z Finska, Švédska a Španělska.
Společnost ČEZ se liší od konkurentů tím, že 95 procent zisku čerpá ze své domovské země. V tom se jí podobá pouze EdF, která je díky svému monopolu na francouzskou výrobu elektřiny největším evropským hráčem.
Francouzský monopol využívá státní podporu jiným způsobem. Studie poradenské firmy Candole Partners ukazuje, že vzhledem k obratu se EdF spokojí s pětkrát nižším čistým ziskem než ČEZ.
Na druhé straně drží nízké ceny elektřiny. Koncem roku 2009 platily české domácnosti za kilowatthodinu 14 evropských centů, několikrát bohatší Francouzi měli kilowatthodinu o dva centy levnější. Přitom ještě koncem roku 2007 platili o dva centy méně naopak Češi.
Pravice: Lépe utrácet
K francouzskému vzoru se nehlásí žádná z českých parlamentních stran. S vysokými dividendami totiž počítají sociální demokraté, komunisté, ODS, TOP 09, Věci veřejné i lidovci.
Lidovci a občanští demokraté pouze varují, že výnosy ČEZu není možné "projíst" ani "prostavět". Dvacet miliard korun ročně je jediným větším zdrojem na financování penzijní reformy.
TOP 09 zase prosazuje velkou ekologickou zakázku za 120 miliard korun, která se má platit právě z výnosů ČEZu.
Podle Schwarzenbergovy strany může být firma efektivnější, pokud ve vedení nahradí politiky zkušení manažeři. Dnes se konkrétně dozorčí rada obsazuje podle stranického klíče. Vedle čtyř odborářů a dvou manažerů obsazují po třech křeslech občanští i sociální demokraté.
V požadavku TOP 09 se odráží zkušenost bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Těsně před odchodem z vlády v květnu 2009 jmenoval do dozorčí rady svého člověka, velké strany ho ale letos v dubnu vyměnily.
Levice: utrácet a ještě ušetřit
ČSSD, KSČM a Věci veřejné chtějí snížit ceny elektřiny tím, že stát naopak svůj vliv ve vedení firmy posílí.
Zároveň se posílí i státní regulace. Například sociální demokraté tak chtějí elektřinu zlevnit o třetinu, i když chtějí z vydělaných peněz mohutně utrácet včetně dvousetmiliardové investice do Temelína.
Ještě dál jdou zelení. Stát by měl získat nad ČEZem kontrolu a poté ho rozdělit nejméně na tři části. Namísto nezvladatelného monopolu by například vznikla jedna firma na výrobu elektřiny, druhá na její distribuci a třetí by provozovala teplárny.
