Na rozbité hlavě nemocnice vydělá, na zlomené ruce naopak, popisuje praxi ředitel VFN

Iva Bezděková
28. 4. 2019 18:53
Velké nemocnice musí ošetřovat čím dál více pacientů s problémy, které dříve zvládly okresní nemocnice. V posledních letech malé špitály ruší pohotovosti, takže pacienti míří se zlomenou rukou či vyvrtnutým kotníkem rovnou do velkých specializovaných nemocnic, které jsou státní a uzavírat oddělení nemohou. Přetížení lékaři musí ošetřit i ty, za které nemocnice nedostane adekvátně zaplaceno. "Péči v některých oborech nedostaneme dostatečně zaplacenou. Například úrazová chirurgie je extrémně špatně hrazená, neurochirurgie je oproti tomu placená velmi dobře. Co tato zpráva říká lidem? Nelámejte si ruku, rozbijte si hlavu?" říká nový ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.
Zdroj: wikimedia
Zdroj: wikimedia | Foto: Aktuálně.cz

Aktuálně.cz: Menší nemocnice ve Středočeském kraji uzavírají v posledních letech především interny a chirurgie, pražské polikliniky ruší pohotovostní služby. Tito pacienti pak míří do velkých pražských špitálů. O kolik procent vám za poslední roky narostly počty pacientů?

David Feltl: Poptávka pacientů zvláště po některých oborech v naší nemocnici je obrovská. Například u úrazové chirurgie narostl počet pacientů za poslední čtyři roky až o pětinu. Tento nárůst souvisí s omezováním úrazových pohotovostí v Praze a okolí. Navýšení zaznamenáváme i na dětské klinice, kde jsme museli o víkendech a především během svátků zavést takzvané příslužby. O víkendech běžně ošetříme 50 dětí. Obrovský nárůst pacientů je také na naší stomatologické pohotovosti. Jsou to renomovaná pracoviště s nízkoprahovým přístupem, kam chodí lidé prakticky z ulice.

Prodlužují se kvůli návalu pacientů také čekací doby na léčbu u vážných nemocí?

Ano. V onkologické léčbě, konkrétně radioterapii, jsme zaznamenali za poslední dva roky 25procentní nárůst pacientů. Tato poptávka pacientů ale samozřejmě naráží na nějaký strop. Například u radioterapie, kde se léčí pacienti s onkologickým onemocněním, jsem nedávno určil čekací dobu maximálně šest týdnů. Pokud by měl pacient na tuto léčbu čekat kvůli vytíženosti našich pracovišť déle, pak musíme dalším pacientům říci, že už je nepřijímáme. Teď máme například problém s tím, že na Bulovce se zavřela hematologická ambulance a velká část pacientů přešla do naší nemocnice. Kolegové z hematologické ambulance mají proto teď za úkol definovat přijatelně dlouhou dobu pro čekání pacienta na výkon. 

Jak je tomu u ostatních oborů?

Je potřeba vzít v potaz každý případ zvlášť. Zatímco u karcinomu slinivky nemůže pacient čekat na operaci dva měsíce, na operaci kyčle si může počkat dva roky, když to hodně zjednoduším. Nemocnice má velký nával pacientů a naším úkolem teď bude ve všech oborech definovat přijatelnou čekací dobu.

V normálním obchodním prostředí by platilo - čím více zákazníků, tím více peněz. Funguje to takto i v nemocnicích? Tedy když vám přibudou noví pacienti, dostanete za to adekvátně zaplaceno od pojišťoven? 

prof. MUDr. David Feltl

ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl
  • ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice od března letošního roku
  • vystřídal předchozí ředitelku nemocnice Danu Juráskovou, kterou odvolal ministr zdravotnictví kvůli neprůhlednému hospodaření ke konci loňského roku
  • od roku 2017 působil jako ředitel Onkologického centra VFN
  • dlouhá léta působil v Ostravě jako přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava
  • v roce 2014, kdy se stal tehdejší ředitel FN Ostrava Svatopluk Němeček ministrem zdravotnictví, David Feltl dočasně převzal řízení celé nemocnice. 

Péči dostaneme zaplacenou, ale v některých oborech nedostatečně. Například úrazová chirurgie je extrémně špatně hrazená, neurochirurgie je hrazená velmi dobře. Co tato zpráva říká lidem? Nerozbíjejte si ruku, rozbijte si mozek? Přijdou pacienti s úrazem, my je ošetříme na traumatologii, dostaneme za to od pojišťovny zaplaceno, ale náklady nám to nekryje. Pokud do nemocnice přijde více pacientů s úrazem, musím posílit personál na službě, spotřebuji více materiálu, ale úhrada mi tyto náklady nepokryje. Kdybychom fungovali jako firma, která vyrábí ponožky, tak prodělečný provoz zavřeme. Ale my jsme veřejná služba, kde platí, čím víc pracujeme, tím víc proděláváme.

Pojišťovny ohlásily, že nemocnice příští rok čeká menší nárůst peněz než letos. Zatímco loni dostaly dohromady o 15 miliard více než v předchozím roce, příští rok to bude jen sedm miliard navíc. Podle některých ředitelů spolkne většinu peněz inflace a nárůst cen energií. Jaký problém to bude pro vás?

Záleží na tom, jestli nám přijde nařízení vlády o povinném nařízení mezd. My máme v nemocnici téměř tři miliardy korun na platy všech zaměstnanců. Když přijdou nějaká procenta povinného navýšení mezd, tak je to velký zásah do rozpočtu. A opravdu nevím, jak by se s tím naše nemocnice popasovala.

Kde by tedy nemocnice mohla začít šetřit?

Určitá možnost je v oblasti takzvané centrové péče, tedy v nákladech na léky pro vážně nemocné pacienty, které tvoří obrovskou položku ve výdajích velkých nemocnic pro pacienty s vážnými chorobami. U nás tato položka dělá 2,3 miliardy. My jsme nemocnice s nejvyššími náklady na centrovou péči v republice, protože tu máme centrum pro léčbu vzácných onemocnění dětí, metabolické vady, jsme jediní v republice, kdo se na tuto péči specializuje. 

V čem by se tedy v oblasti nákladných léčiv dalo ušetřit? Například v tom, že by nemocnice více zvažovala, komu léčbu nasadí?   

Nyní přicházejí takzvané biosimilární léky (levnější "kopie" originálních léků - pozn. red.), které snižují náklady na léčiva. Například v onkologii příchod jen dvou biosimilárních léků Mabthera a Herceptin dává možnost úspor v desítkách milionů korun. Takže určitým řešením je nasazovat více biosimilárních léků než nyní. Na druhou stranu přicházejí nové velmi drahé molekuly, například v oblasti genové terapie, takže je to takové "nalij - vylij".

Bude nemocnice také investovat nějaké prostředky do nových budov? Některé objekty v areálu nemocnice jsou v dosti zoufalém stavu.

Máme v plánu postavit nový urgentní příjem, kde se bude koncentrovat veškerá neodkladná péče. Rádi bychom opravili také například ORL kliniku a další budovy, do kterých se už dlouhá léta prakticky neinvestovalo. Problém jsou samozřejmě peníze. Jako nemocnice si z vlastních prostředků nemůžeme dovolit financovat rekonstrukce, takže jsme závislí na státním rozpočtu. Problém je také jakákoliv větší rekonstrukce. Tím, že máme památkově chráněné budovy z období klasicismu, těžko můžeme vyměnit okna za plastová nebo dělat novou fasádu. 

Zlínský kraj plánuje postavit novou nemocnici na zelené louce na kraji Zlína. Nechodí za vámi lékaři, že by chtěli také pracovat v novém monobloku, třeba v Letňanech?

V nové budově by zdravotníci určitě rádi pracovali, ale rozhodně ne na kraji Prahy. Nemocnice na Karlově náměstí v centru města má velkého genia loci, to místo má obrovskou magii. Navíc budovy, které nechal Josef II. postavit, jsou stále velmi funkční. Například Ústav šlechtičen, což je II. interní klinika z 18. století, je v lepším stavu než urologická klinika postavená za socialismu.  

Monoblok by ale byl po všech stránkách výhodnější. Ekonomicky i provozně. 

Samozřejmě že by bylo efektivnější mít jeden nový velký monoblok nemocnice, kde bude koncentrovaná veškerá péče o pacienty. Šlo by ale o tak obrovské investice, že není vůbec reálné o tom uvažovat. V naší nemocnici je problém ještě ten, že máme kliniky prakticky po celé Praze. Náklady jsou samozřejmě dramaticky větší, než kdybychom měli dva tři monobloky. Jestli se má VFN rozvíjet a stačit moderním potřebám, je potřeba revidovat areálový systém. Moje vize je postavit ještě jeden nový monoblok a centralizovat péči sem na Karlovo náměstí. Až na výjimky, jako je například porodnice u Apolináře, psychiatrická klinika nebo adiktologie, bychom ostatní kliniky v Praze opustili. Mít dialýzu na Strahově, neurologii v Kateřinské ulici, urologickou kliniku u magistrály ekonomicky ani provozně nedává smysl. Tyto kliniky na periferii bychom chtěli opustit a odbornosti bychom koncentrovali tady v areálu. Tuto myšlenku už jsem přednesl ministrovi zdravotnictví a nyní ji mám dále rozpracovat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
Další zprávy