Praha - Nastává čas regionů, které konečně dostanou šanci, aby se prosperitou vyrovnali Praze.
K hlavním hlasatelům této dosud velmi málo pravděpodobné vize patří ostravský primátor Petr Kajnar. Náměstkem primátora za ČSSD se stal už v roce 2002. O čtyři roky později vyhrál ostravské volby v čele kandidátky a vedení magistrátu sestavil společně s ODS. Učinil tak přes naléhání Jiřího Paroubka, aby se raději domluvil s komunisty.
Vzestup Ostravy podle primátora už začal: "Zažili jsme úpadek, kdy se těžký průmysl zredukoval na zlomek původní hodnoty. Teď začíná ekonomika zase fungovat. Praha vyčerpala lidské zdroje. Budou tam vždy přicházet noví lidé, ale investoři se už začali obracet na zbytek republiky. Zjistili, že tady existuje region, který je velmi dobře připraven," vysvětluje Kajnar, co se změnilo.
A.cz: Co mohou na Ostravě vidět cizí investoři?
Pro investory je dobrá adresa celá Česká republika. Ležíme v centrální Evropě, přímo v sousedství rozvinutých států. Chtějí využít zdejší potenciál a čerpat z výhod, třeba že mzdy nejsou úplně vysoké.
A.cz: Předstih Prahy je zatím obrovský. Mohou se stát některá jiná města opravdovou konkurencí?
Ostravsko může konkurovat Praze a celým Středním Čechám. Základem je fakt, že Ostrava tvoří s okolními městy souměstí, kde žije 700 tisíc lidí. Kromě toho je na sever od nás region se čtyřmi miliony. Taková koncentrace lidí, kteří jsou normálně šikovní jako jinde ve světě, musí přinést výsledky.
Navíc se podařily odstranit nedostatky v infrastruktuře. Investoři měli potíže, že tu nejsou silnice, teď začíná fungovat letiště, navíc je dobře fungující letiště v osmdesát kilometrů vzdálených Katovicích.
Školka pro manažery
A.cz: Dokážete si představit, že se do Ostravy začnou stěhovat zahraniční manažeři jako do hlavního města?
Nikdy tady neexistovala škola, která by vyučovala v anglickém jazyce. Dnes je tu od školky po gymnázium. Začínala před dvěma a půl rokem s dvaceti žáky, dnes jich má tři sta a z toho je polovina cizinců. Je to zdánlivě maličkost, ale musela se obtížně vydobýt na ministerstvu v Praze. Když nebyla škola, nebyli investoři, když nebyli investoři, nebyl důvod školu zakládat. Proto město do školy vložilo prostředky, které se rychle vrací.
A.cz: Jinými slovy, jste závislí na pražských úřadech. Nemůže to být rozhodující nevýhoda?
Ostravsko ještě není schopno vytvořit takovou politickou reprezentaci, která by vsem z Prahy přivedla potřebné zdroje.
Brno jako náš moravský rival je úspěšnější v tom, jak vysílá své politiky do vlád. Také je to na investicích do moravské metropole vidět. Třeba mluví o přemístění nádraží, což je otázka deseti nebo dvaceti miliard, a mají tolik sebevědomí, že věří, že to v Praze prosadí.
Jezdil jsem do Prahy kvůli průmyslovým zónám. První z nich byla Hrabová, město na ní dalo půl miliardy, stát nakonec přispěl 150 miliony. Dnes tam pracují tři nebo čtyři tisíce lidí. Státu přinese úspory stovek milionů ročně, když lidé nejsou nezaměstnaní, přesto pražská vláda nebyla schopna peníze poslat. Prostě skončily jinde v republice.
Ale věřím, že to bude lepší. V posledních pár letech se zdejší politici začali domlouvat napříč politickým spektrem a to může regionu pomoci.
Hyundai a co potom
A.cz: Jak tedy získáte potřebné investice, když se státem jsou potíže?
Dal jsem si práci, abych zjistil, jak to funguje jinde ve světě. Nejvíc investičních prostředků jde pořád do regionů, které jsou nejrozvinutější.
Regiony na tom stále pracují. Hospodářství má nějakou dynamiku, některá odvětví se tlumí, jiná se přesouvají za levnější pracovní silou. Musí se neustále hledat adekvátní náhrada.
Sem přišlo obrovské množství investic do základní výroby. Dokončuje se Hyundai, která teprve začne vyrábět. Kdyby to tu nebylo, tak bychom neměli šanci dosáhnout druhého stupně, což jsou investice do služeb, vědy a výzkumu.
A.cz: Proč by si měly firmy s drahými technologiemi vybrat právě Ostravu?
Přijdou, pokud budeme mít kvalitní vysoké školství. Na tom se shoduje kraj i město, začínáme se velmi dobře domlouvat s rektory. Kraj a my jsme už dali desítky milionů na stavbu Centra pokrokových a inovačních technologií u Vysoké školy báňské.
Jsme ochotni školám pomoci i s platy doktorandů, aby měli nějaký výzkum a to je také něco, co tady ještě před pěti lety nebylo.
Jde to i bez státu
A.cz: Co se tak najednou změnilo? Prostě jste pochopili, že vzdělání je priorita?
Už to začíná fungovat tak, že když nám to nedají z Prahy tak se sáhne do komunálních rozpočtů a máme alespoň na to nejdůležitější. Doufejme, že nám brzy pomohou evropské peníze.
Budou potřeba například na vědecko-technologický park. Zatím jsme na začátku, ale u technické univerzity by měli do pěti deseti let zaměstnávat deset tisíc lidí ve vývoji softwaru a podobně.
Také pomohlo, že se šťastně zprivatizoval podnik těžkého strojírenství ve Vítkovicích. Jeho majitel Světlík je vizionář. Chápe důležitost vysokých škol pro rozvoj své firmy a je také motorem toho, aby se školy nesnažily jen evolučně zlepšit, ale aby okamžitě a radikálně zvýšily svou výzkumnou kapacitu.
Je to detail, ale má dokonce vizi rozvoje města, kde jeho fabrika stojí. Začíná se tu vytvářet elita, která nestojí jen o to, vytáhnout z fabriky deset milionů a postavit někde barák, ale která má dlouhodobou vizi rozvoje firmy a města.
A.cz: Proč by ale měli investoři raději chodit do Ostravy, než do Brna nebo jiných měst, které mají přece také vysoké školy?
Spolupracuji s děkanem elektrotechnické fakulty Vondrákem. Podařilo se nám před dvěma lety dostat ze státního rozpočtu 30 milionů na stavbu nové budovy elektrofakulty. Ta začínala v roce 90 s dvaceti studenty, teď mají asi tři tisíce, z toho dva tisíce v IT oborech. Všichni se okamžitě uplatňují v nadnárodních softwarových firmách, které tu sídlí.
Nemáme v tom tradici, tak hledáme něco, co nám dává přednost před Brnem a Prahou. Řešení je v tom, že se orientujeme na to, co firmy potřebují. Proto jsou absolventi elektrofakulty oceňováni víc, než ti, kteří vycházejí z pražské fakulty.
Za dvacet let se tu může vytvořit prostředí čisté vědy na základech, které tu už vznikly. Děkan říká, že musíme přejít z coal-mining na data-mining.
