Přijměme aspoň někoho, říkají neziskovky v reakci na Babišovo odmítnutí syrských dětí

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
17. 9. 2018 21:53
Ve srovnání s tím, kolik uprchlíků přijaly ostatní státy, je padesátka sirotků to nejmenší možné číslo, myslí si ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Syrské děti (ilustrační foto).
Syrské děti (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Praha - Plácnutí do vody, nebo ta nejmenší možná pomoc? Zástupci nevládních organizací nesouhlasí s odmítavou reakcí premiéra Andreje Babiše (ANO) na návrh postarat se v Česku o padesátku syrských sirotků.

Česko dosud ústy své politické reprezentace odmítalo přijímat uprchlíky. A Babiš teď dal jasně najevo, že to platí i pro osiřelé děti. "Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života," řekl pro deník Právo.

Reagoval tím na návrh europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) a organizace Češi pomáhají o přijetí 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů. Babiš političce vyčetl, že se chce tímto "plácnutím do vody" zviditelnit před blížícími se volbami do europarlamentu.

"Když někdo vidí nějaké utrpení, je to pro něj často silný motiv něco udělat. U paní poslankyně to byla návštěva v řeckých táborech. Úplně jí rozumím, že přijela s tím: Pojďme udělat aspoň něco," říká Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, která pomáhá přímo v Sýrii. Dodává, že jeho neziskovka už čtyři roky upozorňuje na to, že země, jakou je Česká republika, by bez problému zvládla přijmout tisíce uprchlíků. O padesátce dětí ani nemluvě.

"Když se podíváme na to, že sousední státy přijaly statisíce žadatelů o azyl, tak je to skutečně to nejmenší možné číslo, které je představitelné," myslí si o návrhu Šojdrové Pánek. Přijetí malého počtu osamocených dětí by podle něj mohlo Česku pomoci "překročit vlastní strach vyvolaný právě českými politiky".

Pomáhejme u nich doma, říká premiér

Premiér Babiš je nicméně toho názoru, že dětem by se mělo pomáhat tam, kde se narodily. Mnoho z nich přitom muselo před válkou ze své vlasti utéct. V Řecku podle Šojdrové žije zhruba 3500 malých Syřanů bez rodičů. Často však nejde o malé děti, ale o chlapce ve věku 12 až 17 let, tvrdí premiér. K tomu Pánek dodává, že státy mají kontrolu nad tím, koho přijmou.

"Není nic špatného na tom, přijmout teenagery. Z našeho pohledu organizace, která se pohybuje v oblasti integrace, by ideální pro Českou republiku bylo přijímat celé rodiny, které mají zájem tady zůstat. Pokud bychom přijali sirotky, tak aspoň tak," myslí si ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Organizace Češi pomáhají sestavila seznam padesáti českých rodin, které jsou ochotné děti přijmout. Pokud by nakonec plán i přes odpor premiéra vyšel, bylo by potřeba vyjasnit podmínky přijetí. Svou roli by v takovém případě mohl sehrát i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Jeho ředitel Zdeněk Kapitán vysvětlil, že adopce sirotků by byla složitá vzhledem k tomu, že by se časem mohli o děti přihlásit příbuzní. "Rozumnější než osvojení by mi přišla pěstounská péče. U ní je méně právních rizik," vysvětlil Kapitán.

Jednou z organizací, které se na poli pěstounské péče pohybují, jsou SOS dětské vesničky. "Pomoct dětem, aby vyrůstaly v bezpečném prostředí, to je naše motto," podotýká ředitelka organizace Jindra Šalátová.

Schází jí ale informace o tom, jak by přijetí syrských sirotků probíhalo. "Nevím, kdo by děti vybíral, jaký by byl další postup. Ty děti budou určitě velmi traumatizované a bude potřeba, aby se s nimi velmi intenzivně pracovalo," nastínila Šalátová. Podle ní je potřeba dopředu jasně stanovit, kam by děti putovaly. Pendlování mezi institucemi by mohlo jejich trauma ještě prohloubit.

Babiš v Právu zdůraznil, že Česko Syřanům pomáhá na místě. Od roku 2015 podle něj do různých zemí kvůli migraci poslalo 2,5 miliardy korun. Uvedl také, že i na Ukrajině jsou sirotci. "Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?" zeptal se.

Ukrajinským sirotkům pomáhá například Charita ČR. Podle jejího mluvčího Jana Oulíka podporuje tamní dětské domovy, pro děti v Česku pořádá prázdninové pobyty a posílá například oblečení. Zapojit by se Charita mohla i v případě přijetí malých Syřanů. "Neziskovky jsou připraveny pomoci, ale nemohou nic dělat, pokud je politická vůle nastavena tak a tak," podotkl Oulík.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Sokolovská uhelná jde do útlumu, stovky lidí přijdou o práci

Těžební firma Sokolovská uhelná a.s. (SUAS) začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související ceny emisních povolenek. Nyní firma zaměstnává asi 3000 lidí, dalších téměř 700 pracuje v dceřiných firmách. Potvrdil to předseda dozorčí rady společnosti a hlavní majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kraj chce s úřadem práce zajistit rekvalifikace nebo kontaktní místo pro zaměstnance, kteří u SUAS skončí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy