Přijímačky na střední jsou strašák, letos byly ještě těžší, kritizují žáci i učitelé. Uspěli byste?

Šárka Mrázová Jan Menšík Šárka Mrázová, Jan Menšík
Aktualizováno 19. 4. 2018 10:52
Při přijetí nerozhoduje objem znalostí, ale pořadí, brání se kritice šéf Cermatu Jiří Zíka.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jiří Koťátko/Economia

Praha - Tak jako loni i letos vzbuzují přijímací zkoušky na střední školy emoce. Žáci si stěžují, že jsou plošné testy od Cermatu stále těžší. Učitelé a odborníci na školství poukazují na vyšší počet odborných termínů i časovou náročnost. Zkoušky navíc podle některých kritiků negativně ovlivňují výuku na druhém stupni základních škol. Místo znalostí využitelných v běžném životě se žáci biflují něco, co v reálu nevyužijí. Podle Cermatu mají testy smysl, jejich účelem je vybrat jen ty nejlepší.

Ve kterém verši textu k písni Severní vítr od Zdeňka Svěráka se vyskytuje anafora, měli najít žáci pátých tříd základních škol v testu z češtiny při přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia. Přestože termín anafora (opakování stejného slova na začátku po sobě jdoucích veršů) byl v testu vysvětlen, řada z nich se s tímto pojmem možná setkala poprvé. Na prvním stupni se učit nemusí.

Potvrzuje to i brněnská učitelka a školená hodnotitelka testů společnosti Cermat Ivana Zabelová Fabiánová. "Nemyslím si, že je to těžké pro deváťáky, ale včera jsem opravovala pětku a sedmičku, kde se mi zdálo, že tam jsou věci, se kterými se ty děti dosud nemusely ani setkat. V testu měli páťáci najít v básni anaforu. Když to bývá v maturitních testech, nevím, proč by to měli vědět žáci pátých tříd," řekla Aktuálně.cz.

Podobně náročná byla pro páťáky i úloha z matematiky číslo 6. "Jana si nahrála na několik CD všechny lekce angličtiny, a to postupně od první lekce do poslední. Jednotlivá CD zapIňovala rovněž v pořadí od prvního do posledního CD. Na každém CD je stejný počet lekcí. Lekce číslo 49 je v pořadí na pátém CD. Určete, kolik lekcí může být na jednom CD. Uveďte všechna možná řešení," stojí v zadání.

"Myslím si, že žáci nevědí, čeho se v ní chytit. Úloha by dala zabrat i celé řadě maturantů, kdyby se ocitla v maturitním testu. Ale přesto se mi moc líbí. A to právě tím, že není takzvaně typová - její řešení se nedá nabiflovat," komentoval pro Aktuálně.cz matematik Oldřich Botlík z iniciativy Data-mat.cz, který se zabývá vzdělávací politikou. Úloha by podle něj mohla vyhovovat žákům vzdělávaným podle Hejného a naopak vadit žákům vzdělávaným tradičními metodami.

Přestože kvůli zvyšující se náročnosti jsou kritizované především přijímací zkoušky pro víceletá gymnázia, narůstající obtížnost pozorují také žáci devátých ročníků.

"Přijímačky mi přišly hodně těžké. Od října jsem měla přípravné kurzy, pořádně jsem se začala učit koncem prosince. V kurzech jsme procvičovali podobné testy, loňské přijímačky. Typově to bylo podobné s minulým rokem, ale některé slovní úlohy mi přišly těžší. A v češtině mi přišlo, že se oproti loňsku ptali na podrobnější věci," zhodnotila obtížnost čtrnáctiletá Beáta Pospíšková, žákyně Základní školy Bakalovo nábřeží v Brně.

Neopomněla také zmínit na internetu žáky hojně parodovanou matematickou úlohu s traktorem. "Traktor najel na přímé silnici zadním kolem na tubu s červenou barvou. Tuba se zaklínila do pneumatiky a praskla. Traktor pak na silnici vytvořil každých 252 cm maličkou červenou skvrnu. V jaké výšce nad zemí je střed zadního kola traktoru?" zněla otázka. Velké množství žáků úloha zaskočila.

Zástupkyně ředitele a učitelka matematiky Miroslava Brychtová ze Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad vidí problém v tom, že děti mají horší logické myšlení. Spoustu slovních úloh z matematiky, které by si mohly odvodit zpaměti, počítají. "Pak jim nezbývá čas. A ten je jednou z věcí, které hrají velkou roli," míní. Většině žáků podle ní přišel druhý termín přijímaček jednodušší. Na to má ale možná vliv i zkušenost z prvního termínu. Že by testy byly výrazně těžší než loni, si Brychtová nemyslí.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka připustil, že těžší testy z matematiky měli letos uchazeči na osmiletá gymnázia. Cermat se podle něj snažil vyhovět ředitelům gymnázií, kteří potřebují rozlišit ty nejlepší.

Na to ukazuje podle Tomáše Feřteka, experta ze vzdělávací společnosti EDUin, i stále větší množství odborných termínů, které se v testech vyskytují. Za největší problém plošných přijímaček ale považuje, že negativně působí na výuku zejména na druhém stupni.

"Dobře psát je věc tréninku. To samé platí o čtení. Tyto dovednosti, ať někdo bude, nebo nebude mít maturitu, jsou klíčové. Naučit se je vyžaduje čas. Najednou ale přijdou přijímačky, které řeknou: nás psaní vůbec nezajímá. Bude se zkoušet příslovečné určení a určování pádů a slovních druhů," říká Feřtek. Učitelé se pak v osmé a deváté třídě až příliš orientují na to, aby děti připravili na přijímačky, nikoliv aby jim předali plnohodnotné znalosti pro běžný život.

Zíka ale testy hájí s tím, že nemají ověřovat znalosti. "My nechceme, aby všichni prošli. My potřebujeme, aby testy rozlišovaly žáky od nuly až do 50 bodů. Opravdu to oddělí ty, kteří umí v daném čase úlohy zpracovat, od těch, kteří to neumí. Při přijetí nerozhoduje objem znalostí, ale pořadí," oponuje šéf Cermatu. Protože jsou testy pro všechny stejné, jsou podle něj stížnosti do značné míry irelevantní.

Také zástupkyně ředitelky pro 2. stupeň na ZŠ Bakalovo nábřeží v Brně Eva Čermáková potvrzuje, že zkoušky negativně ovlivňují zaměření výuky. "Současné nastavení přijímacích zkoušek nás trochu nutí k tomu, abychom devítku směřovali na přípravu k těm testům. Ale my chceme, aby byli žáci opravdu komplexně připraveni na další studium, a teď je to pro nás trochu limitující," popsala Čermáková.

"Nejsem úplně ztotožněná s tím, že by stejné přijímačky měly být na všechny typy škol, ale je to zatím jediný relativně spravedlivý způsob, jak posoudit připravenost žáků ke studiu. Je to však strašák pro děti, které nejsou úplně studijní typy," vysvětlila.

"Mnohé úlohy v přijímacích zkouškách a v maturitních testech pokládám za hloupé a škodlivé, neboť brání žádoucím změnám ve školství," říká Botlík z iniciativy Data-mat.cz. Přístup Cermatu je podle něj pro zdokonalování komunikace žáků zbytečnou překážkou. Znalost termínu, který ve výuce možná několika málo žákům pomůže, může pro ostatní ve výuce češtiny znamenat zbytečnou komplikaci a ztrátu času, míní expert.

Státní přijímací zkoušky na střední školy jsou pro žáky poměrně nové. Letos se konaly teprve podruhé. Žáci základních škol si mohli podávat dvě přihlášky, od čehož se odvíjel počet termínů. První kolo přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky proběhlo 12. dubna, druhé se pak konalo o čtyři dny později.

Zvládli byste přijímačky na osmileté gymnázium? Vyzkoušejte si test na Aktuálně.cz:

 

Právě se děje

Další zprávy