Páťáci ve velkém testu předčili deváťáky. Školství má problém na druhém stupni, zjistila inspekce

Radek Dragoun Radek Dragoun
29. 11. 2017 17:04
Žáci pátých tříd ve všech předmětech dopadli podle očekávání, nebo dokonce nad očekávání. Deváťáci zklamali hned v několika předmětech. Nejvíce se jim nedařilo v matematice.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Učitelé na základní škole mohou být s páťáky spokojeni. V květnovém velkém testování České školní inspekce bodovali podle očekávání, v některých předmětech dokonce byly jejich výsledky nad očekávání dobré. Taková spokojenost však už nemůže panovat u jejich o čtyři roky starších spolužáků. Ti dopadli o dost hůře.

Nejviditelněji je to vidět u matematiky. Zatímco každý třetí deváťák vyřešil nanejvýš pětinu úloh, žáci pátých tříd dosáhli v tomto předmětu očekávané úspěšnosti. Navíc se oproti testování z roku 2013 zlepšili o sedm procentních bodů. Páťáci navíc nezklamali v žádném z předmětů.

Deváťáci ovšem zaostali za očekáváním nejen v matematice, ale také v přírodovědných předmětech. Nedařilo se jim však ani v zeměpisu či němčině.

Pomáhá i Hejného metoda

"Problém našeho vzdělávacího systému je skutečně soustředěn do druhého stupně základních škol. Ukázalo se, že je potřeba cílená podpora zaměřená na druhý stupeň základních škol. A naopak některá opatření, která byla zavedena na prvním stupni, ukazují, že mají pozitivní dopad," hodnotí výsledky ústřední školský inspektor Tomáš Zatloukal.

Inspekce to přisuzuje i diskusi, která zejména na prvním stupni kolem výuky probíhá. Nejčastěji se mluví o Hejného metodě, díky které děti postupně objevují matematické základy samy. Ačkoliv žáci, kteří se učí touto metodou, nedosahují lepších výsledků, tato diskuse má pozitivní vliv na způsob, jakým učitelé vyučují.  

Kantor, který označí za hlavní cíl výuky utváření pozitivního vztahu k matematice, má úspěšnější žáky než ten, pro kterého je hlavní probrat vše, co je ve vzdělávacích programech. "Hejného metoda může sehrát pozitivní roli katalyzátoru u úvah, proč tu matematiku učí, i když se k té metodě nepřikloní," říká Petr Suchomel, který je vedoucím hodnocení škol. A jelikož učitelé na prvním stupni zpravidla neučí pouze matematiku, jejich přístup k výuce se tak promítá i do jejich ostatních předmětů.

Jak se dařilo žákům v jednotlivých předmětech?

Pod očekávanou úspěšností:

  • žáci 5. tříd: v žádném z předmětů
  • žáci 9. tříd: zěmepis, chemie, přírodověda, fyzika, matematika, německý jazyk

Očekává úspěšnost:

  • žáci 5. tříd: český jazyk, matematika
  • žáci 9. tříd: dějepis

Nad očekávanou úspěšností:

  • žáci 5. tříd: anglický jazyk, člověk a jeho svět, člověk a svět práce
  • žáci 9. tříd: anglický jazyk, výchova k občanství, český jazyk

Kromě testu více než 90 tisíc žáků vyplňovalo také dotazník, který podle inspekce může také odhalit příčiny nízké úspěšnosti deváťáků. Žáků devátých tříd, kteří se pravidelně připravují na hodiny matematiky, je o téměř o polovinu méně než u těch, kteří chodí do páté třídy. Matematika patří u tohoto ročníku navíc mezi nejméně oblíbené předměty, navíc při ní mohou v hodinách pokládat otázky k tématu méně často než u všech ostatních předmětů.

V angličtině bodovali páťáci i deváťáci

Naopak v angličtině sklidily úspěch obě kategorie žáků. V obou případech dopadli žáci nad očekávání dobře. Polovina páťáků měla excelentní výsledek a vyřešila alespoň čtyři z pěti úloh správně. U žáků devátých tříd je úspěšnost o něco menší. Stávající deváťáci však dopadli o 10 procentních bodů lépe než ti před čtyřmi lety.

"Ukazuje se, že se více uplatňují výukové a mimovýukové prvky, které podporují jazykovou přípravu. Vzrůstá počet škol, kde působí rodilí mluvčí. Školy ve větší míře vyjíždějí do zahraničí. Je dostupnější širší nabídka učebnic," hledá příčinu zlepšení Suchomel.

Žáci obecně dosahují dobrých výsledků u znalostí, které mohou reálně uplatnit v praxi - například právě u jazykových kompetencí, porozumění poslechu, ale i čtenářské gramotnosti jak u českého, tak cizího jazyka. 

Už tolik však nejsou připraveni na mimořádné situace, což inspektoři také zkoumali. Drtivá většina žáků sice zná čísla na tísňové linky, tím to však končí. "Jak se mají zachovat, když zazní varovný signál, co by si vzali do evakuačního balíčku, jak by se zachovali, kdyby spolužák ležel v bezvědomí. Úspěšnost u těchto otázek je v řádu jednociferných čísel. Toto zjištění považujeme - nebál bych se říct - za alarmující," říká Suchomel.

Třetina gymnazistů je horších než třetina žáků ze základní školy

Rozsáhlé testování žáků umožňuje porovnávat žáky mezi sebou. Nejúspěšnější jsou Pražané, na druhé straně žebříčku jsou naopak žáci z Karlovarského kraje a Ústeckého kraje.

V testování lépe bodovali gymnazisté, kteří v hlavních předmětech získali přibližně o 20 procentních bodů více než žáci základních škol. Nicméně 30 procent žáků víceletých gymnázií dosáhlo horšího výsledku než 30 procent žáků základních škol, kterých je sedmkrát víc.

"Není to zdaleka tak, že by nejlepší žáci odcházeli na gymnázia. Není to zdaleka tak, že by si víceletá gymnázia vybírala jen ty nejlepší. A není to ani tak, že by základním školám žádní dobří žáci nezůstávali," odmítá časté nářky učitelů základních škol Suchomel.

 

Právě se děje

Další zprávy