Masarykovo nádraží je nejstarším nádražím v metropoli. Denně jím projde až 30 tisíc cestujících. Nádraží bude po přestavbě trati z Prahy na Kladno a Letiště Václava Havla v Ruzyni výchozí stanicí dráhy na letiště.
"Jsme na začátku unikátní proměny nejenom samotného nádraží, ale unikátní proměny veřejného prostoru. Cílem je vytvořit kvalitní dopravní uzel, ale zároveň vytvořit místo, kde se lidem bude líbit. Rozhodli jsme se jej opravit za pochodu, protože bychom neměli kam dopravu vymístit," řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Nejvýraznější změnou oproti nynějšímu stavu bude nová platforma, která překlene celé kolejiště. Lidem umožní přejít z Florence do Hybernské ulice a z Masarykova na hlavní nádraží. Vznikne rovněž nový vestibul pro cestující čekající na vlak. Z něj se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště. Schodiště a rampa propojí nádraží s ochozem nedávno vybudovaného komplexu Masaryčka. Přístup bude možný rovněž do sousedního hotelu.
Část platformy osadí dělníci zelení a vznikne tak místo, kde budou moci obyvatelé metropole relaxovat. Osvětlení nebo rozhlas budou mít energii z fotovoltaických článků, které stavebníci zabudují do zastřešení platformy. Zeleň bude zavlažována dešťovou vodou, kterou budou zadržovat retenční nádrže.
Stavební práce nebudou mít podle Správy železnic výraznější vliv na železniční dopravu. Vždy se bude jednat o částečná omezení. První dílčí omezení provozu bude letos v létě o prázdninách, kdy vlaky ve směru od Vysočan nepojedou na Masarykovo nádraží, ale na hlavní nádraží.
První vlak přijel na Masarykovo nádraží slavnostně 20. srpna 1845. Před tím byla na dnešním území města konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán na Brusce z roku 1831. Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce a Vídně do Prahy.
