reklama
 
 

Přehledně: Brusel řeší, zda Babiš ovládá Agrofert. Proč může firma přijít o dotace?

10. 9. 2018 20:00
V Bruselu řeší, zda je český premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, když přes svěřenský fond ovládá koncern Agrofert. Nejde jen o teoretickou debatu, na jejím výsledku totiž záleží, zda jedno z největších českých zemědělských či potravinářských impérií nepřijde o evropské dotace. Přečtěte si otázky a odpovědi, jak situace kolem Babiše vznikla a proč se jí Brusel musí zabývat.

Jak se Babiš dostal do střetu zájmů?

Andrej Babiš vstoupil do politiky jako majitel jedné z největších podnikatelských skupin, jejíž hospodaření podstatným způsobem závisí jednak na podobě zákonů, ale také na využívání veřejných zakázek, různých dotací a pobídek. Například loni skupina Agrofert získala dotace za více než dvě miliardy korun, zatímco na dani z příjmu zaplatila zhruba 740 milionů. Logicky to vyvolalo otázku, jak v takovém případě zamezit ovlivňování politických rozhodnutí. Její naléhavost stoupla po volbách v roce 2013, kdy hnutí ANO vstoupilo do vládní koalice a Babiš se stal místopředsedou vlády a ministrem financí. Babiš sice odstoupil z řídících orgánů svých firem, kritiku tím ale nezažehnal.

Jak se s novou situací vyrovnalo Česko?

V únoru 2017 začala platit novela zákona o střetu zájmů, přezdívaná také "lex Babiš". Prosadila ji tehdejší opozice spolu s vládní ČSSD. Norma zakazuje firmám, v nichž mají členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Jak se Babiš se zákonem vyrovnal?

Kvůli přísnějšímu zákonu o střetu zájmů Babiš převedl svůj podnikatelský majetek do dvou svěřenských fondů. Ty fungují jako zvláštní právní nástroje, v nichž majetek nemá vlastníka, ale měl by být hospodárně spravován ve prospěch obmyšleného. Tím je v uvedeném případě Babiš. Nynější premiér si ale ponechal úzké vazby i k řízení fondů - jejich správci jsou Babišovi dlouholetí spolupracovníci z Agrofertu.

Jak střet zájmů řeší Evropa? 

Od 2. srpna platí nové finanční nařízení EU, podle kterého se omezení kvůli střetu zájmů týká nejen úředníků, ale nově i ministrů. V textu nařízení je uvedeno, že pokud někdo svého postavení zneužije tak, že ovlivní dotační řízení nebo získá důvěrné informace, může daná firma přijít o dotace.

Na co si stěžují Babišovi kritici v EU? 

Česká pobočka organizace Transparency International upozornila na rejstřík partnerů veřejného sektoru ze Slovenska, kde je Babiš uvedený v kolonce "konečný uživatel výhod". Právě konečného uživatele výhod přitom stejný registr řadí mezi osoby, jež skutečně ovládají nebo kontrolují danou firmu. Pro EU není klíčové, kdo firmu formálně vlastní, nýbrž kdo ji ve skutečnosti ovládá. Pokud by se prokázalo, že Babiš své bývalé podniky dál ovládá, mohly by firmy přijít o možnost čerpat peníze EU.

Další stížnost zaslali do Bruselu piráti. Shromáždili vyjádření evropských odborníků, podle kterých je zakladatel či obmyšlená osoba ve svěřenském fondu tím, kdo daný fond ovládá. Na údajný Babišův střet zájmů upozornili EU písemně také lidovci.

autoři: Tomáš Pergler, Kateřina Frouzová | 10. 9. 2018 20:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama