Jak zaznamenala například kronika obce Rašov, zima na přelomu let 1984 a 1985 začala brzy. Už v noci ze 17. na 18. listopadu napadlo až 30 centimetrů sněhu. Byly tehdy i bílé Vánoce. Větší mrazy ale přišly až počátkem ledna a stále se stupňovaly až do února. "V mnoha domech zamrzla voda a pomrzly brambory ve sklepích. Tak silné mrazy po dlouhý čas, ve dvou měsících, nikdo nepamatuje," uvádí rašovská kronika.
Nástup těchto mrazů počátkem ledna byl ostrý. Víc než třicet pod nulou panovalo na více místech republiky, a to i v nížinách. Tehdejší třicátník Milan Chudina pracoval v lednu 1985 se skupinou deseti elektrotechniků, která měla na starost údržbu vedení v ústeckém okrese. "Na to už všichni zapomněli," zasmál se po otázce redaktora Aktuálně.cz na jeho vzpomínky.
"Tehdy jsme tam byli tři nebo čtyři dny v kuse. Tenkrát nikdo neřešil, jestli máme dost odpočinku. Když už někdo nemohl, tak si schrupnul v autě a tímhle způsobem se pokračovalo," vzpomíná na dění před 35 lety elektrotechnik.
Podle Chudiny však problémy začaly už v prosinci. "Pamatuji si, že námrazu z drátů jsme byli oklepávat třeba i na Štědrý den. Celá tahle zima 84/85 byla dost extrémní," říká zaměstnanec energetické skupiny ČEZ.
V nižších oblastech situace nebyla tak dramatická, protože pouze mrzlo, ale ve vyšších polohách techniky trápila mlha, která při nízkých teplotách snadno na dráty namrzala.
"Z jednoho metru elektrického vedení se dalo sklepat 30 až 40 kilogramů ledu. A to se tam vytvořilo třeba za dva dny," vzpomíná Chudina.
Vůbec nejhorším místem byl podle technika zhruba pětikilometrový úsek mezi obcemi Adolfov a Krásný les v Krušných horách, kam se vůbec nedalo dostat s technikou, takže na opravy museli vše brát ručně a brodit se k sloupům třeba půlmetrovým sněhem.
"Pamatuji si, že jsme někde ani nestíhali oklepávat. Kolega jednou vystoupil z auta a šel se podívat. Přišel s tím, že to musíme jít oklepat, ale když jsme se vrátili s tyčemi, tak ta linka z osmi sloupů už ležela na zemi," popisuje své tehdejší zážitky Chudina.
Nejnižší teplotu tehdy naměřili 7. ledna 1985 v osadě Jizerka na Jablonecku, a to -41,1 stupně Celsia. Extrémně nízké teploty zaznamenaly například i stanice ve Vyšším Brodě (-32,3 stupně Celsia), v Třeboni (-30,5 stupně Celsia) či Ostravě-Porubě (-27,3 stupně Celsia). Dosud nepřekonaný český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia byl naměřen 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.
V mrazech na vojně
Na mrazivé počasí vzpomínal před lety ve svém blogu na Aktuálně.cz také spisovatel a novinář Miloslav Lubas, který během lednových dní sloužil na vojně v šumavské Dobré Vodě ve srubovém městečku Československé lidové armády.
"Na cvičení uhodily poněkud silnější mrazy, okolo minus třiceti … na našem prkenném srubu máme trochu tepleji, ale ani tady to není žádný med - přes noc zamrzla voda v minimaxech, které visí metr a půl od kamen," citoval Lubas na svém blogu z dopisu, který tehdy poslal své ženě.
"Strava tady ujde, ale máslo musíme k chlebu přikusovat. Během výdeje zmrzne vždycky tak, že nejde ani zaboha rozetřít…" napsal tehdy také.
Podobné zážitky mu líčil i jeho kamarád Pavel Svárovský, který souběžně sloužil v Doupovských horách. V minus třiceti spal s ostatními vojáky základní služby ve stanu na gumových nafukovacích lehátkách. "V noci jsme raději stáli, než leželi, protože nad zemí byla přece jen o jeden o dva stupně menší kosa," líčil mu Svárovský.
Hrozil totální blackout
Do potíží se kvůli počasí dostaly i uhelné elektrárny. Ty ochromily mimo jiné potíže se zamrzáním vtoků chladicí vody, problémy s přepravou uhlí, strusky a popílku. Kvůli mrazu museli horníci omezovat i samotnou těžbu. Elektrárna Mělník III musela být kvůli explozi transformátoru dokonce úplně odstavena.
V lednu, ale i v únoru 1985 bylo nutné zabránit rozsáhlému výpadku energetického systému, proto muselo dojít k omezení dodávky elektřiny domácnostem i podnikům. Tento stav, který měl pomoci zabránit úplnému blackoutu, trval v arktickém lednovém týdnu 19 hodin.
Tehdy se ukázalo, že československá energetika není schopná čelit prudkému nárůstu spotřeby a potížím v elektrárnách při extrémních mrazech, proto poté následovala rozsáhlá řada opatření a investic, aby se podobná situace v budoucnu neopakovala.
