Magdaléna Čevelová,
Marie Kolajová
8. 9. 2019 10:45
Je to téma, které dělí společnost na dva tábory - přechylování, tedy přidávání přípony -ová k ženskému příjmení. Jak bychom pak ženská příjmení skloňovali? zní hlavní obava části jazykovědců, kteří s ustupováním od tradice nesouhlasí. Druhá skupina však oponuje, že z jazykového hlediska to problém není, neboť čeština si s tím poradí, a ve snaze omezovat možnost volby proto vidí spíše výraz úřední svévole. Vláda zrušení povinnosti přechylovat před pár dny zamítla. Co na to říkají jazykovědci? Přečtěte si 10 názorů v anketě deníku Aktuálně.cz.
Hana Strachoňová, odborná asistentka Ústavu jazykovědy a baltistiky na Masarykově univerzitě
Povinné zrušení přechylování ženských jmen hodnotím jako špatný nápad. Čeština je typ jazyka, který má skloňování, a koncovky, které jsou při skloňování vybírány, řídící se v první řadě rodem podstatného jména. Při zrušení přechylování by pak z pohledu českého jazykového systému nastávala nepřirozená situace, kdy má žena křestní jméno ženského rodu například Hana a příjmení mužského Strachoň.
Budeme pak skloňovat příjmení podle mužského vzoru "muž" s Hanou Strachoněm, nebo podle ženského vzoru "kost" s Hanou Strachoní?
Jako lingvista si myslím, že by šlo o velmi necitlivé zacházení s českým jazykem. Samozřejmě trochu jiná situace je u příjmení cizího původu, která se mohou přechylovat někdy obtížně. Proto bych byla pro zachování volby každé ženy, jestli chce mít příjmení v přechýlené nebo nepřechýlené podobě, a toto bych zákonem neurčovala.