Rekordmankou je žena, kterou magistrát přezdívá Osoba X. Redakci Aktuálně.cz se podařilo zjistit její iniciály - H. B. - a také to, že pochází z Prahy 6, více však úředníci kvůli ochraně osobních údajů tají. Jen ona sama poslala k návrhu Metropolitního plánu 699 připomínek.
"A pravděpodobně měla ve své městské části velký vliv, protože se jí podařilo přesvědčit v průměru 12,8 osoby, aby podaly tu stejnou připomínku," uvedl architekt Filip Foglar, asistent náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka.
Dohromady tak tato malá skupinka lidí poslala na magistrát celkem 8920 připomínek, tedy více než pětinu všech, které nakonec úředníkům dorazily. Drtivá většina z nich však logicky byla pouze duplicitní.
To nicméně úředníci zjistili až poté, co všechny připomínky prošli, naskenovali a roztřídili. Tento proces jim zabral u všech došlých výhrad deset měsíců. "Poměrně velký tým pořizovatelů Metropolitního plánu tak dva měsíce práce v zásadě věnoval pouze připomínkám hrstky lidí z Prahy 6," říká Foglar.
Zdvojené dotazy ale neměla na svědomí pouze tato skupinka z šesté městské části. Z celkového počtu 46 tisíc došlých připomínek bylo duplicitních téměř 30 tisíc. Další část tvořily pochvaly či zprávy bez výhrad. Věcných a unikátních připomínek tak k Metropolitnímu plánu přišlo 14 475.
Úředníky teď čeká náročná práce, se všemi těmito podněty se musí ze zákona vypořádat a odpovědět na ně. Posledních šest měsíců magistrát zpracovával výhrady úřadů a ministerstev, připomínky městských částí a poté i veřejnosti přijdou na řadu až na podzim.
Už teď je ale jasné, čeho se připomínky týkají. Zatímco ministerstva a úřady trápí nejvíce problematika veřejných prostranství a prostupnosti území, městské části mají nejčastěji výhrady k vymezení jednotlivých lokalit či výškové regulaci. "Naproti tomu u veřejnosti s velkým náskokem vedou připomínky k dopravní infrastruktuře," dodal Foglar. Konkrétní znění připomínek je ale zatím neveřejné.
Park, nebo hřbitov? Z územního plánu to nevyčtete
Metropolitní plán má nahradit stávající Územní plán hlavního města Prahy z roku 1999, který je podle řady odborníků i politiků značně zastaralý.
"Z plánu například není vůbec poznat, jestli je dané území vesnice, nebo sídliště. Z hlediska plánování územního rozvoje pro ně platí stejná regulace. Podobně plán stanovuje stejná pravidla jak pro centrální park, tak pro hřbitov," říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje, kde nový Metropolitní plán vzniká.
Stávající plán je tak příliš obecný, což mimo jiné vede k tomu, že je potřeba ho neustále měnit. Pražští zastupitelé se tak zaslouženě mohou považovat za stroje na schvalování územních změn. Právě tato agenda totiž tvoří většinu jednání každého pražského zastupitelstva. Během svého čtyřletého mandátu každý zastupitel schválí více než 1500 územních změn.
Projednaní územní změny je přitom velmi dlouhý proces, zabere nejméně rok, spíše ale déle. To v kombinaci se zastaralým územním plánem nezřídka brzdí i velmi potřebné projekty. Dobrým příkladem je Trojská lávka, která se zřítila 2. prosince 2017. Ač na svém místě stála od roku 1984, v územním plánu zakreslena nebyla a není. Město tak na jejím místě bez změny územního plánu nemůže vybudovat most nový, což je hlavní důvod, proč náhrada za zřícenou lávku dosud nestojí. A takových případů je podle Boháče nespočet.
Odlišně má Metropolitní plán přistoupit také k výškové regulaci. Stávající plán totiž povolenou výšku staveb vůbec nestanovuje. Pouze udává, jaká hmotná zástavba může vzniknout na dané ploše. Toho však podle Boháče stavitelé v Praze často zneužívají. V praxi například postaví budovu pouze na třetině svého pozemku, což jim ale umožní, aby mohla být třikrát vyšší než okolní domy.
Nový Metropolitní plán už počítá s jasně danou výškovou hladinou, která se má odvíjet od okolní zástavby. Skutečně vysoké budovy by tak mělo být možné stavět zejména v rozvojových územích, jako jsou pražské brownfieldy.
Příliš složité, bojí se veřejnost i někteří architekti
Od veřejnosti i části architektů nicméně zaznívá, že Metropolitní plán je se svými mnoha vrstvami proti stávajícímu plánu nepoměrně složitější. Panují tak obavy, že se v něm developeři, architekti ani úředníci nevyznají a bude docházet k omylům, případně celý systém dokonce zkolabuje.
Náměstek Hlaváček se však takové ohlasy snaží rozptýlit. "Provedli jsme několik testů, které ukázaly, že je plán plně funkční. Například jsme oslovili několik architektů, kteří měli za úkol na základě Metropolitního plánu nakreslit podrobnější plán části města," říká Hlaváček. Podobně úspěšně se podle něj do testování zapojili i developeři se svými už připravenými projekty.
Jak už bylo zmíněno, Metropolitní plán je nyní v prvním připomínkovém řízení. Po něm by ho měli jeho autoři ve sporných bodech upravit. Následně bude mít veřejnost i městské části možnost dokument připomínkovat podruhé. Pokud vše půjde, jak má, mělo by pražské zastupitelstvo Metropolitní plán schvalovat za dva až tři roky.
