reklama
 
 

Měli nás za zaprodance Agrofertu i Kroupovy obhájce, říká autor rozhlasové analýzy

4. 2. 2018
Českým rozhlasem cloumá spor generálního ředitele Reného Zavorala a redaktora Janka Kroupy o objektivitě reportáží týkajících se Agrofertu. Podle Vlastimila Nečase, autora analýzy, kterou Zavoral dokládá Kroupovo porušení pravidel, může za vzniklou situaci mimo jiné i dlouhodobá nečinnost Rady Českého rozhlasu. "Za celou dobu své existence nedokázala definovat nestrannost," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Souhlasíte se způsobem, jakým vaši analýzu interpretoval pan Zavoral? Tedy, že dokládá špatnou práci Janka Kroupy?

Ještě jsem neměl čas se na záznam ze zasedání rady podívat, stanovisko pana ředitele jsem viděl letmo. Jako autor jsem samozřejmě za tu analýzu plně zodpovědný, nicméně nechci komentovat něčí interpretace, ať už je to pan ředitel nebo kdokoli jiný. Není zase tak dlouhá a už je i veřejně dostupná. Myslím, že si každý může udělat svůj obrázek. Jestli ta interpretace je, či není adekvátní, mně nepřísluší hodnotit.

Jaký je váš osobní názor na celý spor?

Samozřejmě na to nějaký osobní názor mám, nechci ale posilovat polarizaci a vypjatost situace. Jsem přesvědčen, že Český rozhlas dělá z 99,9 % dobrou práci. O to víc mě mrzí ten humbuk kolem toho, který bohužel vyhovuje některým skupinám. Myslím si, že to v důsledku kazí dobré jméno Českého rozhlasu.

Taky si myslím, že naši analýzu nelze brát kategoricky. Když se podíváte na závěry, tak zjistíte, že jsme našli nějaké věci, které za daných podmínek mohou svědčit o částečném porušení neutrality prezentace. Současně tam je ale velmi explicitní dovětek, že je třeba ty věci posuzovat v kontextu, pokud se bavíme o události mimořádného významu.

Kdo by měl tedy situaci posoudit?

Za současnou situací je problém, který je mnohem širší a který už byl na stole několikrát, ale nic se nezměnilo. V celé té vřavě se zapomíná, že je to primárně věc Rady Českého rozhlasu, která se schovává za analýzy a snímá ze sebe zodpovědnost. Měla 15 let na to, aby řekla, co si pod tou nestranností a vyvážeností představuje. Tak, aby i ti redaktoři věděli, jaká jsou pravidla hry. Ona ale za celou dobu své existence nic takového neudělala. Zadává analýzy, které mají vágní zadání a po analyticích chtějí, aby napřed sami vysvětlili a definovali pojem objektivity a poté řekli výsledky. To je z mého pohledu základ celého problému.

Český zákon je víceméně kopií pravidel, která jsou uplatňována v BBC. Ovšem s jedním velkým rozdílem. Naše Rada Českého rozhlasu, to znamená dozorový orgán, nemá právní subjektivitu a je financovaná z peněz rozhlasu. Takže ten, kdo má dohlížet, je placený z rozpočtu toho, na koho má dohlížet. To je od základu absurdní a nedůvěryhodné nastavení. Zaměstnanci radu nevnímají jako partnera nebo zástupce veřejnosti, spíše jako nějakou vlivovou lobbistickou sílu v rámci domu.

Když se navíc podíváte, kolik členů rady je přítomno na prezentacích analýz, vyjdou vám smutná čísla, která se blíží nule. Je tam jeden pán, který se o to zajímá a dlouhodobě analýzy prosazuje, ale zbytek členů jde před prezentací domů. Nevím, na základě čeho pak rozhodují.

Čelí podle vás podobným problémům i Česká televize?

Česká televize je mnohem více pod palbou, takže se hodně zabývá daty a ukazuje, že je transparentní a veřejnou službu dodává. Existenci médií veřejné služby je třeba obhájit, protože je nutná. Jsou věci, kterou komerční média nebudou nikdy financovat. Tím nemyslím pořady pro handicapované, ale třeba investigativní žurnalistiku.  

Nabízí se nějaké řešení situace?

Je potřeba se ptát, proč je to v takovém stavu a komu to tím pádem vyhovuje či nevadí. Mít sebevědomá a fungující média veřejné služby, která ví, co mají dělat, asi není v zájmu těch lidí, kteří na tom mohou něco změnit. Místo hádek o tom, kdo má pravdu, a kdo ne, se pojďme ptát, jak nestrannost promítnout do redakční práce, co je to investigativní žurnalistika a jaká pravidla na ni uplatňovat.

Očekávali jste takovou publicitu, když jste analýzu vypracovávali?

Nejsme slepí, viděli jsme, že byl Janek Kroupa v DVTV, že tu byly nějaké otevřené dopisy šéfredaktorů směrem k řediteli. Věděli jsme, že to bude předmětem kontroverzí, ať už to bude vypadat, jak chce. Že to budou lidé probírat, že se o sobě dočteme různé věci a že si to finále vezmou nějaké skupiny a budou s tím pracovat po svém. Nad tím už ale nevládneme.

Za tou analýzou si stojím tak, jak je postavená a jak je formulovaná. Ostatní není naše věc.

Setkal jste se s negativními reakcemi na analýzu?

Včera dopoledne to vypadalo tak, že máme všichni tričko Agrofert a že jsme největší zaprodanci v této zemi. Postupně se to tak nějak proměňovalo a večer jsem si všiml, že některé pasáže z analýzy, které byly ráno prezentovány jako kritika Janka Kroupy, byly najednou uváděny jako jeho obhajoba. To jenom ilustruje vypjatost té situace a potvrzení, že v tom někteří lidé chtějí vidět to, co si dopředu myslí.

Negativní ohlasy padly i na adresu Fakulty sociálních věd. Zaujme k věci nějaké stanovisko?

Nevím, za fakultu mluvit nemůžu. Já si myslím, že je vhodné chvíli počkat a nechat ty hlavy vychladnout. Pokud analýze někdo něco vytýká z hlediska obsahu, jsem samozřejmě ochotný se o tom bavit. Neříkám, že jsme bezchybní a dokonalí.

autor: Tomáš Klézl | 4. 2. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama