Praha - V porovnání s deseti světovými metropolemi patří Praha mezi města s relativně nízkou produkcí skleníkových plynů. Z deseti velkoměst skončila česká metropole třetí.

Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podílelo i Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Tým porovnával skleníkové emise Bangkoku, Barcelony, Denveru, Kapského Města, Londýna, Los Angeles, New Yorku, Prahy, Toronta a Ženevy.

Celkové množství oxidu uhličitého se pohybovalo od 4,2 tuny na obyvatele až po 21,5 tuny. Na prvním místě skončila s velkým náskokem Barcelona, druhá se 7,8 tunami byla Ženeva a třetí s 9,4 tunami Praha.

"Barcelona má vysokou hustotu obyvatel, nízké nároky na vytápění a relativně čistě vyráběnou elektřinu," vyjmenoval Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy důvody "vítězství" katalánské metropole.

Denver je jasně poslední

Naopak nejméně ekologickým městem se podle výzkumu, který otisknul i prestižní odborný časopis Environmental Science and Technology, stal s velkým náskokem americký Denver, jehož emise skleníkových plynů výrazně překročily dvacet tun na obyvatele.

Předposlednímu Los Angeles přitom experti vypočítali 13 tun oxidu uhličitého.

"Denver dosahuje nejvyšších emisí na osobu ve spotřebě elektřiny, vytápění a spotřeby paliv v průmyslu a pozemní dopravy," poznamenal Havránek, podle něhož je ovšem potřeba brát výsledné pořadí s rezervou.

"Vždy je třeba zohlednit klimatické podmínky, geografickou polohu a podobně," vysvětlil.

Foto: Ondřej Besperát

Praha má málo letadel. Zatím

České hlavní město se dostalo na třetí příčku také proto, že má relativně málo skleníkových emisí z letadel.

"Třebaže se ze středoevropského pohledu může Ruzyně jevit jako velké letiště, v porovnání s ostatními městy a přepravními objemy jsou emise skleníkových plynů výrazně menší," řekl Aktuálně.cz Miroslav Havránek z Univerzity Karlovy.

Ruzyně ovšem plánuje stavbu nové ranveje, která by měla provoz na pražském letišti zdvojnásobit. Zároveň se zvýší skleníkové emise.

Rovněž automobilů jezdí po pražských ulicích méně než v jiných světových metropolích. "Ačkoli se Pražanům může zdát hustota dopravy vysoká, české hlavní město stále nedosahuje hodnot západní Evropy či Spojených států," konstatoval Havránek.

Foto: Reuters

Nevýhodou Prahy naopak je, že její elektřina se z velké části vyrábí z hnědého uhlí. "Emise spojené se spotřebou elektřiny jsou lehce vyšší než jinde ve světě," podotknul Miroslav Havránek, spoluautor studie.

Podklad pro Světovou banku

O mezinárodní výzkum skleníkových plynů v deseti vybraných metropolích projevila zájem Světová banka.

"Chtěla by dávat emisím skleníkových plynů určitou váhu, když rozhoduje o půjčkách a dotacích, nebo když vyhodnocuje úspěšnost projektů," vysvětlil Havránek.

Dodal, že některá města zahrnutá do průzkumu už začala přemýšlet o tom, jak své emise skleníkových plynů snížit.