Podle indexu pokrývá zeleň zhruba 56 procent celkové plochy hlavního města Česka. Je to součet zalesněných oblastí, které tvoří 28 procent, a ploch travnatých, jež zabírají 27 procent rozlohy Prahy. Dobře si česká metropole vedla také co se týče průměrného zdraví vegetace, index jí tak přidělil celkové skóre 73,04 bodů ze sta.

To ji v celkovém žebříčku vyneslo třinácté místo na světě, v rámci Evropy se pak umístila na devátém místě. Pokud přitom vezmeme v potaz pouze hlavní města států, vyskočí Praha v celosvětové konkurenci na místo druhé - za litevský Vilnius.

Výrazně tak překonává například i Vídeň v sousedním Rakousku. Ta sice v posledních letech kraluje žebříčkům měst s nejvyšší kvalitou života na světě, oproti Praze v ní zeleň ovšem zabírá jen 44 procent rozlohy města a na jednoho obyvatele téměř dvoumilionové metropole tak připadá 86 metrů čtverečních zeleně.

Náměstka pražského primátora Petra Hlubučka umístění města v žebříčku nepřekvapilo. "Když se lidé v 80. letech stěhovali do paneláků, sídliště byla neupravenými plochami posetá zbytky betonu. Prostor se časem kultivoval do poměrně pěkné zeleně, protože lidé jsou tu zvyklí starat se o místa, kde žijí. Na každém místě v docházkové vzdálenosti je zde park, zeleň či dětské hřiště," okomentoval výsledek Hlubuček.

Paříž na chvostu Evropy

Index HUGSI zkoumal 155 měst z 60 zemí světa. Své skóre získalo každé město na základě několika parametrů. Mezi ně patřilo zmiňované procento městské zeleně či průměrné zdraví vegetace, podíl zelené plochy na obyvatele nebo rozložení městského prostoru a procento zelené plochy, kterou pokrývají lesy nebo travnaté oblasti.

Vůbec nejzelenějším městem je podle indexu Charlotte v americkém státě Severní Karolína. Zelené plochy tam zabírají 68 procent plochy území města, na jednoho z přibližně osmi set tisíci obyvatel tak připadá více než půl kilometru čtverečního lesů či parků. Charlotte se také může nazývat bezkonkurenčně nejvíce zalesněným městem světa - stromy tvoří 56 procent jeho území. 

Vilnius | Foto: Thinkstock

Stromy tvoří kolem poloviny plochy také v nejzelenějším městě Evropy, výše zmíněném Vilniusu. Ten se na celosvětovém žebříčku umístil na třetím místě, předčily jej jen Charlotte a Durban v Jihoafrické republice. Na posledním místě celkového žebříčku skončilo hlavní město Peru Lima se skóre 0,21 a jen čtyřmi metry zelené plochy na osobu. V rámci Evropy si nejhůř vedla Paříž, na chvostu žebříčku se ocitl také nizozemský Rotterdam, španělský Madrid či řecké Atény.

Celosvětový žebříček indexu HUGSI nejzelenějších měst:

Zdroj: hugsi.green