O Česku se často tvrdí, že je množírnou psů a koček Evropy. Aktivisté již zdokumentovali řadu konkrétních případů, kdy v otřesných podmínkách dochází k týrání zvířat. Osmdesátka poslanců ze sedmi poslaneckých klubů proto předložila novelu trestního zákoníku, který měl pachatelům těchto činů zpřísnit tresty.
Přestože změnu zákona na začátku podpořila velká část sněmovny, momentálně se kolem novely vede spor. Její původní znění počítalo s tím, že nově by pachatel mohl jít za týrání zvířat až na osm let do vězení místo původních pěti. Ústavně právní výbor sněmovny však tento týden podpořil pozměňovací návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který už s navýšením trestů nepočítá.
Hlavním účelem zvýšení horní sazby trestu přitom není snaha případné pachatele odstrašit vyšší dobou za mřížemi. Její navýšení má automaticky další souvislosti. U trestných činů s horní sazbou do pěti let české zákony neumožňují dosud neodsouzeným pachatelům udělit nepodmíněný trest, za týrání zvířat tak mohou odejít jen s podmínkou.
Jenom podmínka je neakceptovatelná
"Je pro mě neakceptovatelné, aby když někdo utýrá psy k smrti, za to dostal jen podmínku," zlobí se kvůli podpoření pozměňovacího návrhu poslankyně SPD Jana Levová.
Ke kritice se přidává také Dominik Feri z TOP 09. "Představte si nejbrutálnější případ týrání zvířat nebo množírny. Soud za to může uložit podmínku, pokud to není v souběhu s dalšími trestnými činy, ale to jsou velmi specifické situace. Když tu máme data, že se za týrání zvířat prostě nepodmíněně neodsuzuje, jak někdo může říct, že stávající sazby stačí?" diví se Feri. Upozorňuje přitom na to, že za týrání zvířat posílají české soudy viníky do vězení jen výjimečně.
Možnost nasadit odposlechy
Kvůli zvýšení horní hranice trestu by navíc dostala policie možnost při odhalování týrání nasazovat odposlechy, což nyní není možné. "Hlavním rysem množení zvířat je organizovanost a my musíme mít prostředky, jak takové organizace rozkrýt. A právě odposlechy a další technikou to většinou jde," říká Levová.
Podobně hovoří i Feri, který říká, že řadu závažných případů bez použití odposlechů lze dokázat jen stěží, přestože je jinak při jejich nasazování velmi obezřetný.
Autor pozměňovacího návrhu Ferjenčík se však domnívá, že zvýšení sazby vůbec neřeší hlavní problém, který je s týráním zvířat spojený - tedy samotné odhalení takového činu a následné dokázání.
"Provozovatel nelegální množírny v tuhle chvíli páchá následující trestné činy: neoprávněné podnikání, krácení daně, podvod a často i padělání v případě, že padělá psí pasy. Pokud se děje tohle všechno, tak za tyhle čtyři trestné činy je možné dnes ukládat nepodmíněné tresty, nasazovat odposlechy. To všechno je dneska možné," odmítá Ferjenčík argumentaci Feriho a Levové.
Zpřísnění trestů nic nevyřeší
Problém podle Ferjenčíka není ve výši trestů, které lze za týrání udělovat, ale v tom, jak funguje policie a justice. "Politici se budou bít do prsou, že zpřísnili tresty, ale za pět let se ukáže, že stále nedochází k udělování nepodmíněných trestů a že to byl výkřik do tmy, který nezměnil reálnou situaci zvířat. Prostě tvářit se, že všechno změní zpřísnění sazeb, je prostě klamání lidí," myslí si Ferjenčík.
Připouští však, že nemožnost udělit prvopachatelům za týrání trest vězení není vhodná. Podle něj je ale namístě se bavit o změně tohoto paragrafu tak, aby se změna dotkla i dalších trestných činů, které s tím mají podobný problém. Piráti o tom chtějí diskutovat a do konce roku takovou změnu zákona připravit. "Zatímco tohle jsou desítky případů ročně, tak nemožnost udělování nepodmíněných - řekněme výchovných - trestů je obecně problém celé justice," domnívá se Ferjenčík.
Proti zvyšování trestů u týrání zvířat jsou i poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO), kteří společně připravili podobný pozměňovací návrh. Benda při jednání sněmovny argumentoval tím, že s takto vysokými tresty leckdy zákon nepočítá i u závažnějších zločinů.
"Trestné činy týrání zvířat zřejmě nemají podle pirátů a dalších, kdo to podpořil, takovou společenskou škodlivost. Podle našeho soudu ale takovou společenskou škodlivost mají," oponuje Feri. Levová navíc upozorňuje na to, že týrání zvířat může být první krok, po kterém pak pachatel může začít ubližovat lidem.
