Čtyři století provázela místo posledního odpočinku panského rodu Rožmberků působivá pověst. Nejmocnější rod po českém králi podle ní nepohřbíval své zemřelé do rakví, mrtví měli sedět v podzemní komnatě kolem stolu na zlatých křeslech. Archeologický výzkum z poslední dekády legendu vyvrátil, potvrdil ale existenci zlatého pokladu i to, že pod podlahou vyšebrodského kostela Rožmberkové skutečně leží.
S pomocí miniaturní kamery spatřili výzkumníci v hrobce i podivný prsten, který se vykutálel z dřevěné rakve Kateřiny z Ludanic. Zůstal stát na víku cínového sarkofágu jejího manžela Petra Voka. Vědcům v čele s Jiřím Šindelářem se podařilo vytvořit přesný model prstenu, kopii ze zlata a drahých kamenů pak vyrobil plzeňský zlatník Pavel Francouz.
Právě ten si nyní jako součást místní expozice mohou prohlédnout návštěvníci kláštera. Uvidí i legendami opředený Závišův kříž posázený drahokamy, perlami a zdobený filigránem. V gotických sklepeních kláštera je také výstava, která výzkum hrobky přibližuje. Ten skončil v roce 2021, celých 410 let po smrti Petra Voka, posledního z rodu Rožmberků.
Do českých dějin se Vok zapsal jako výrazná politická postava. Rožmberský rod za něj dosáhl vrcholného významu doma i v Evropě a prezentoval se oddanou službou českému státu. Z vlastních peněz například v roce 1611 vyplatil drancující pasovské žoldnéře pozvané císařem Rudolfem II. a uchránil tak zemi mnohem větší katastrofy, upozornil historik Jaroslav Pánek, který se Rožmberkům věnuje.
Nalezený prsten má zvláštní asymetrický tvar, který bylo možné plně rozklíčovat až během počítačového zpracování nasnímaných záběrů. Pořídila je kamera s vysokým rozlišením 4K. Její součástí na teleskopickém rameni byly také laserový dálkoměr a snímače pro zkoumání horizontálních a vertikálních úhlů, které se běžně používají pro stabilizaci rakety za letu. Ze získaných dat experti následně vytvořili přesný virtuální model.
Korunka prstenu je zdobena drahými kameny, případně jejich skleněnými imitacemi. Pět zelených kamenů je vsazeno do korunky, červené jsou umístěny v nábězích na ni.
Vědcům se podařilo potvrdit, že prsten skutečně patří poslednímu rožmberskému páru, Petru Vokovi a Kateřině z Ludanic. "Do svatby nosili muž a žena každý svoji polovinu, při svatbě se prsteny spojily. Je to naprosto neuvěřitelná zlatnická práce, masivní zlatý prsten, luxusní šperk. Snese srovnání s prsteny, které měla na ruce česká královna Anna Jagellonská," uvedl šéf výzkumného týmu Šindelář.
"Je to hlubší poznání rodu Rožmberků. Už to, že se prsten v hrobce našel po tolika staletích, zachovalý a s tak nádherným nadčasovým designem, ukazuje na jejich kulturu. Je inspirací i pro nás a obohacením pro návštěvníky kláštera," řekl převor opatství Justin Berka.
Během výzkumu našli archeologové mezi ženskými ostatky také masivní zlaté řetězy.
Vyšebrodský klášter založili Rožmberkové už v roce 1259, dnes je jediným cisterciáckým klášterem v Česku a národní kulturní památkou. Ročně ho navštíví přes 22 tisíc lidí, před covidem to bylo ještě o deset tisíc více. Hrobka mocného šlechtického rodu turisty láká.
Legendy se o ní začaly vyprávět už na konci 17. století. Jezuitský historik Bohuslav Balbín narozený v roce 1621, tedy deset let po smrti posledního z Rožmberků Petra Voka, zapsal vyprávění vyšebrodských mnichů o pohřební komoře s nebožtíky na křeslech u stolu.
V průběhu staletí legenda rostla. Lidé se snažili hrobku najít a s každým neúspěšným pokusem se poklady, které měly být s mocnými šlechtici v podzemí ukryty, byly ve vyprávění větší a větší. Rozluštění přinesl teprve zmíněný výzkum ukončený v roce 2022.
