Praha - Regulační poplatky za recepty podle všeho zabraly.
Češi se naučili nechodit k lékaři kvůli každému píchnutí a preparáty proti bolesti či nachlazení si kupují sami.
Léků navíc spolykají méně. Dostane se tak víc peněz na pacienty, kteří trpí vážnými chorobami, například rakovinou či nemocným srdcem.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
"Distributoři léčiv v loňském roce dodali do lékáren, zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv celkem 317,7 milionu balení léčivých přípravků. To je ve srovnání s předešlým rokem o 7,42 procenta méně," řekl deníku Aktuálně.cz šéf ústavu Martin Beneš.
Češi přitom za léky zaplatili více - téměř 73 miliard korun. Náklady vzrostly o více než osm procent. "To jasně potvrzuje vliv regulačních poplatků, které lidé začali platit loni v lednu," hodnotí Beneš výsledky.
Peníze se podle něj konečně přesouvají od Paralenů tam, kde je jich skutečně potřeba - k těžce nemocným. A těm se díky tomu dostává kvalitnějších a modernějších preparátů.
Více peněz na rakovinu
To ostatně dokládají i výkazy o tom, které léky a na jaké choroby se v loni nejvíce užívaly.
Více se léčilo pacientů s rakovinou, vážně nemocným se rovněž častěji předepisovaly silné léky na bolest, takzvaná opioidní analgetika. "To dřív nebylo tak běžné," upozorňuje ředitel Ústavu pro kontrolu léčiv.
Česko se tak posunulo blíže ke standardům, které jsou obvyklé v jiných zemích Evropské unie.
Obdobnou statistiku zveřejnila i společnost IMS Health, která celosvětově poskytuje informace o vývoji farmaceutického trhu. Její zástupce Radek Procházka deníku Aktuálně.cz řekl, že v roce 2008 se v Česku prodalo o devět procent balení léků méně. Tržby se ale ve srovnání s předchozím rokem zvedly o čtyři procenta.
Rozdílnost ve statistikách vychází z odlišné metodiky. Zatímco čísla SÚKL vycházejí z maximálních cen, soukromá společnost počítá tržby z cen léčiv.
Letos bude zase všechno jinak
"Je pravda, že regulační poplatky v loňském roce zafungovaly výborně. Lidé si léky kupovali častěji sami," potvrdil také viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.
Letošní výsledek už ale podle něj tak příznivý nebude. "Efekt naruší vracení poplatků v krajských lékárnách a velkých řetězcích. Řešení by se proto mělo hledat jinde," vypočítal.
Osobně by prý navrhoval vyřadit některé léky ze seznamu hrazených přípravků. A současně snížit hranici pro chronicky nemocné z 5000 na 3000 korun za rok.
Podle návrhu, který ve středu prošel senátem, by se měl ochranný limit snížit na 2500 Kč, ale jen pro děti do 18 let a seniory nad 65 let.
Pervitinu se vyrobilo o polovinu víc
Státní ústav pro kontrolu léčiv však přinesl ještě jednu zprávu, která už tak příznivá není. Prodalo se totiž až o polovinu více léků na chřipku, tedy medikamentů, z nichž si narkomani vyrábějí pervitin.
"Jde o léky s pseudoefedrinem, které se většinou užívají při chřipce a nachlazení. Od roku 2004 do loňska stoupla spotřeba těchto léčiv o padesát procent," vysvětlil Beneš.
Nejvíce jich přitom bylo mimo chřipkovou sezónu. "Tento údaj je varující. Ukazuje to, že se tyto přípravky skutečně zneužívají právě k výrobě pervitinu," tvrdí šéf SÚKL.
Léky s pseudoefedrinem by se proto podle něj měly vydávat jen na průkaz totožnosti. "S prodejem na občanku souhlasí podle průzkumu veřejného mínění i občané," dodává.
| Jaké máme mít zdravotnictví? Hledali jste odpověď |
