Známe dálnice, na které se Brusel zdráhá poslat peníze

Petr Holub
22. 10. 2009 8:07
Podívejte se na přehled dálnic a silnic, které jsou podle evropských expertů důležité a které by se naopak stavět nemusely
Rozestavěna D47. Proč by se tu mělo utrácet, ptá se Brusel.
Rozestavěna D47. Proč by se tu mělo utrácet, ptá se Brusel. | Foto: Petr Sznapka

Praha - Nejméně polovina ze třiceti velkých dopravních staveb v Česku se staví zbytečně.

Podle nové studie, kterou zadali společně čeští a evropští úředníci a deník Aktuálně.cz ji má k dispozici, existuje 15 až 20 silnic a dálnic, které by se státu vyplatily víc.

Hloubkovou analýzu dopravních investic zadali experti z takzvaného Společného řídícího výboru. Ten bude rozhodovat o revizi evropských dotací do českých silnic.

Nejdůležitější D11

Studie řídícího výboru potvrzuje analýzu, kterou už v roce 2005 připravila pro ministerstvo dopravy poradenská firma Mott&MacDonald. Jde však ještě do větších detailů a odhaluje další chyby v ministerských plánech.

Nejpotřebnější stavbou je dokončení dálnice D11 před Hradcem Králové a propojení pražského okruhu s rychlostní silnicí R6 ve směru na Karlovy Vary. Tyto dálnice se skutečně staví.

Stejně důležitý je však obchvat Třince na silnici I. třídy mezi Ostravou a Žilinou, anebo spojení Frýdku-Místku s Bělotínem u Hranic na Moravě. Tady se však stavba odkládá.

Analýza hodnotila potřebnost dálnic podle řady kritérií, především podle dopravního významu pro Evropu, republiku a region, přihlížela také k nehodovosti, ekologickým parametrům a ceně.

Opakování starých chyb

Už druhá analýza tak potvrdila, že stát zvolil špatnou strategii při výběru největších staveb.

Investuje se do relativně nedůležitých silnic R6 mezi Karlovými Vary a Chebem, nebo do R7 mezi Prahou a Chomutovem, kde se neočekává provoz nad 15 tisíc aut denně. Přitom se ignorují mnohem důležitější dopravní tahy například napojení Zlína na dálnici D1, anebo cesta z Brna směrem na sever do Boskovic.

Nedomyšlenost dopravní politiky dokazuje tradičně příklad spojení Prahy s Českými Budějovicemi. Podle expertů je spojení rychlostní silnicí R4 přes Příbram a Písek nejméně vhodnou rychlostní silnicí, přesto se staví.

Mnohem víc se vyplatí dálnice přes Benešov a Tábor, staví se však její méně důležitá část mezi Táborem a Budějovicemi. Analýza však připouští, že ve středočeském úseku brání stavbě připomínky ochránců životního prostředí.

Případ D1

Absurditou je také případ dálnice D1, jediného silničního spojení Čech a Moravy.

Studie opět vysoko hodnotí její alternativu R35, která propojí Hradec Králové s Olomoucí. Ta se však ani nepřipravuje.

Zcela průměrnou známku (110 bodů) naopak obdrželo rozšíření dálnice D1, i když se hodnotil frekventovaný úsek mezi Kývalkou a Brnem.

Rozšíření na tři pruhy však minulý týden oznámil ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Zbytečný Chomutov, zapomenutý Most

Studie řídícího výboru upozornila i na další chyby v investičních plánech.

I když bude za evropské dotace propojen čtyřproudovou silnicí Žatec s Chomutovem, nejsou peníze na důležitější stavby v sousedních okresech, například na lepší silnici mezi Mostem a Litvínovem, nebo na Kladrubskou spojku, která by odklonila tranzit od Teplic.

Výhodnějším spojením Hradce Králové a Pardubic je silnice R35 mezi Hradcem a Sezemicemi, odkud se plánuje přípojka do Pardubic. Stát silnici do Sezemic plánuje nejdříve za deset let, dnes staví jinou trasu přes Březhrad a Ohrazenice.

K nejdůležitějším úkolům patří dokončení silničního tahu z Třince na Slovensko přes Jablunkovský průsmyk.

Ministerstvo dopravy místo toho zadlužuje stát, aby ve stejném regionu postavilo dálnici D47 z Bohumína do Polska. Podle studie má tato stavba minimální důležitost, protože české Slezsko je s Polskem spojeno už v Českém Těšíně.

Desítky miliard za údržbu

Pokud vláda pod tlakem Společného řídícího výboru změní plán investic, může napravit už jen minimum dosavadních chyb a přehmatů.

Ještě v roce 2005 bylo možné řadu zbytečných staveb zrušit a podle doporučení Mott&MacDonald začít ty potřebné.

Ministři Milan Šimonovský a Aleš Řebíček však shodili starší studii pod stůl a mezitím se všechny méně důležité silnice rozestavěly. Jejich přerušením by podle nové studie vznikly významné finanční ztráty.

Ty vzniknou v každém případě, protože se staví do značné míry zbytečně a také u nepotřebných silnic se musí platit za údržbu. Jen v rozpočtu na příští rok se na údržbu dává 18 miliard korun, o sedm miliard víc než letos, kdy se opravy zanedbávaly.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy