Praha - Jiří Čunek je přesvědčen, že za jeho odchod z vlády mohou zejména média. Řekl to dnes v pořadu Nedělní partie na televizi Prima.
Na dotaz moderátora, kdo je na vině za úpadek kdysi vysoké popularity dnes již bývalého ministra pro místní rozvoj, ukázal Jiří Čunek prstem na média.
"Lidé, kteří sledují to, co dělám, v televizi, mi věří málo. Ti, co mne znají, mi však věří," řekl Jiří Čunek při bilancování svého působení v nejvyšších patrech domácí politiky.
"Domníval jsem se, že stačí lidem říkat pravdu, a neměl jsem potřebu s médii diskutovat. Teď vidím, že jsem to mohl řešit jinak," dodal.
Na lednovém celostátním sjezdu KDU-ČSL v Lipnici Jiří Čunek ustoupil nátlaku svých stranických kolegů a na post ministra pro místní rozvoj rezignoval.
"Nadšen z toho nejsem, to bych lhal," komentoval tehdy své rozhodnutí Čunek. "Uvědomil jsem si spíš, že ten pohled, který ta rozhádaná část strany z vedení vrhá na veřejnost a vlastně tím neukazuje, co všechno pozitivního děláme pro naše občany, že by nám trvale škodil, a to je spíš ten důvod, proč jsem odešel."
Čunka v jeho vládní funkci nahradí Cyril Svoboda. Ten dosud zastával post ministra-šéfa legislativní rady vlády.
Záleží jen na prezentaci
V rámci rekapitulace svých zkušeností z vládní politiky na vysoké úrovni uvedl Jiří Čunek, že víc než na výsledcích práce záleží na prezentaci.
"Nejhorší je podřídit se tomu, že není důležité, co děláte, ale jak to umíte prodat," popsal Jiří Čunek své zkušenosti z pražského politického prostředí.
Premiér Mirek Topolánek Jiřímu Čunkovi nejvíce vyčítal špatné čerpání fondů z Evropské unie. I tomuto nařčení se Čunek bránil.
"Situace se dramaticky změnila. V této chvíli jsou podané projekty na 15 miliard eur," uvedl Čunek. Mimo jiné také prohlásil, že dá ruku do ohně za to, že je vše připraveno tak, aby mohly být čerpány všechny dotace, které EU České republice slíbila.
U Romů zůstanu
Jiří Čunek byl ze všeho nejčastěji kritizován za svůj postoj k Romům. Také na toto téma v Nedělní partii došlo.
"To, co se stalo v Janově, se mohlo stát i ve Vsetíně," prohlásil Čunek na obhajobu vystěhování romských rodin z centra města, kde působil jako starosta, na periferii do bytovek postavených z kontejnerů. Na to redaktor namítl, že většina těchto rodin odcestovala do Anglie a Kanady, kde se jim údajně daří lépe, a do Čech se vrátí, až se budou moci s Čunkem soudit.
"My jsme jim nabídli domy, i když podle soudního rozhodnutí měli zůstat na ulici. Chtějí-li se soudit, prosím," reagoval Jiří Čunek. "Bezkonkurenčně jsme favorizovali tyto osoby na úkor jiných," uvedl Čunek na důkaz, že vystěhovaným Romům pomohl z vlastní vůle.
Podle průzkumů veřejného mínění by 47 procent Čechů za svého souseda Roma nechtělo. Spolu s Italy je to nejvyšší procento z celé Evropy. Polsko a Francie jsou podle tohoto průzkumu nejtolerantnějšími státy. Jiří Čunek na dotaz, zda by přijal za souseda občana romského původu, reagoval slovy: "Jako občan Vsetína ano, jako občan Janova ne."
Jako senátor se Jiří Čunek bude romské otázce nadále věnovat. Chtěl by dosáhnout přijetí jím nedávno navržené koncepce, jak zlikvidovat romská ghetta v českých městech. Ta rozděluje Romy na 3 kategorie - samostatné, nesamostatné a nezodpovědné - a je založena na motivaci Romů dostat se na "vyšší úroveň" po vzoru úspěšnějších sousedů.
Koncepce mimo jiné počítá s tím, že rodiny, u nichž dojdou terénní pracovníci k závěru, že nestojí o zlepšení života, by měly být přestěhovány do ubytoven s pevnějším řádem a stálým dohledem. Vyloučené není ani separované ubytování žen a mužů.
"Když nebude bič na druhé straně, nemůže to fungovat," řekl na konto své vize Jiří Čunek.
