Téměř nulový výsledek měla v období po čtvrtém červnu 2006 práce vlády i sněmovny. Noví ministři za ODS sice měnili úředníky na ministerstvech, přehled nových zákonů a vládních nařízení však ukazuje, že zvládli nanejvýš zajistit běžný provoz státu.
Poslanci si stihli od června rozdělit funkce a projednat několik desítek mezinárodních dohod a analytických zpráv. Vedle toho však na osmi schůzích začali projednávat jen třicet zákonů.
Východ věří Bruselu
O kolik lidí víc věří evropskému, než národnímu parlamentu
(tučně jsou vyznačení noví členové)
Rumunsko 39 Česko 37 Slovensko 37 Polsko 34 Litva 32 Maďarsko 32 Bulharsko 28 Portugalsko 23 Slovinsko 23 Irsko 20 Itálie 20 Lotyšsko 17 Francie 16 Belgie 12 Malta 9 Německo 7 Španělsko 7 Estonsko 2 Nizozemsko 1 Řecko 1 Kypr -1 Lucembursko -4 Rakousko -6 Švédsko -8 Velká Británie -11 Finsko -15 Dánsko -23
S výjimkou rozpočtu a několika doprovodných norem, například o dluhopisovém programu či čerpání dotací Evropské investiční banky, však šlo zpravidla o stručné novely.
Víc ministrů než zákonů
Pouze čtrnáct zákonů přitom předložila vláda.
Významnější jsou kromě rozpočtu čtyři z nich. Ministr vnitra Ivan Langer doporučil zrušit resort informatiky a také na přání Severoatlantické aliance chce zpřísnit přístup českých úředníků k tajným spisům.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek navrhl novelu zákona o zdraví lidu, která umožňuje občanům a jejich příbuzným nahlížet do zdravotnické dokumentace - jde o návrh, který sněmovna nestihla schválit v minulém období.
Odložit platnost zákoníku práce se pokusil vicepremiér Petr Nečas, jeho návrh však ve sněmovně zamrzl a Nečas ho stáhl.
Vláda vydala celkem 28 nařízení. V naprosté většině šlo o provozní záležitosti: například bylo v září nutné stanovit výši důchodů na příští rok.
Nejvíc nařízení vydala v prosinci, kdy se snažila zmírnit novoroční dopady zákoníku práce.
Co stihla předložit vláda
Zákony v prvním čtení ve sněmovně
| Měsíc | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
| 2002 | - | 1 | 9 | 20 | - | 20 |
| 2006 | - | - | 3 | - | 3 | 8 |
Vládní nařízení
| Měsíc | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
| 2002 | 3 | 7 | 9 | 8 | 5 | 17 |
| 2006 | - | 4 | 4 | 1 | 1 | 20 |
Vládní příkazy umožňují nezvyšovat mzdy ve státních institucích a posilovat bezpečnost práce do té míry, jak si představovali levicoví tvůrci zákoníku.
V lednu ovšem Topolánkovi lidé rezignovali na přípravu jakýchkoli dokumentů.
Horší než povodně
Nízká výkonnost vlády i sněmovny vynikají při srovnání s obdobím po nástupu Špidlovy vlády v roce 2002.
Tehdejší reprezentace rozdělila sněmovní funkce ještě v červenci a počátkem srpna získala důvěru. Současní politici začali sněmovní funkce dělit až v srpnu a první neúspěšné hlasování o důvěře proběhlo až počátkem října. Ani potom se však nesnažili ztrátu dohnat.
O čem se jednalo na schůzích sněmovny
| 2002 (na začátku pořadová čísla schůzí) |
| červenec |
| 1. Založení nové sněmovny (17 bodů) |
| 2. Založení nové sněmovny (23 bodů) |
| srpen |
| 3. Důvěra vládě a založení nové sněmovny (15 bodů) |
| 4. Rozpočet a povodně (5 bodů) |
| září |
| 5. Povodňový balíček daňových zákonů (10 bodů, 9 vládních zákonů v 1. čtení) |
| říjen |
| 6. Běžná schůze (91 bodů, 20 vládních zákonů v 1. čtení) |
| listopad |
| 7. Rozpočet a summit NATO (4 body) |
| prosinec |
| 8. Běžná schůze (95 bodů, 20 vládních zákonů v 1. čtení) |
| 2006 |
| červen až srpen |
| 1. Založení nové sněmovny (17 bodů) |
| září |
| 2. Založení nové sněmovny (10 bodů) |
| 3. Odložení zákonů zvyšujících výdaje rozpočtu (3 body, 3 vládní zákony v 1. čtení) |
| 4. Odposlechy (2 body) |
| říjen |
| 5. Důvěra vládě (1 bod) |
| listopad |
| 6. Běžná schůze (74 bodů, rozpočet, 2 vládní zákony v 1. čtení) |
| prosinec |
| 7. Běžná schůze (65 bodů, rozpočet, 7 vládních zákonů v 1. čtení) |
| 8. Změny v zákoníku práce (1 bod, 1 vládní zákon v 1. čtení) |
Středolevá Špidlova vláda přitom nebyla příliš výkonná, přinejmenším zpočátku. V prvním pololetí své existence musela čelit katastrofálním povodním i vzpourám některých koaličních poslanců a pořádat summit NATO.
Přesto stihla předložit padesát zákonů. S výjimkou zrušení branné povinnosti a některých dalších norem šlo převážně také o kosmetické změny, již počátkem roku 2003 však měla k dispozici daňovou reformu.
Na dohled Rumunsku
Nízká výkonnost tuzemských politiků přispívá k dalšímu poklesu jejich obliby. Podle údajů Eurobarometru publikovaných počátkem roku patřili Češi na podzim v Evropské unii k těm, kteří nejméně věří své vládě. Méně než 26 procent důvěry zaznamenali jen ministři z Francie (23 procent), Slovenska (18) a Polska (14).
Dokonce jen šestnáct procent Čechů věří sněmovně a více nepřátelští jsou už jenom Poláci (12 procent důvěry).
Česko se příliš nevymyká poměrům ve většině nových členů Evropské unie.
Sedm z deseti postkomunistických nováčků nevěří ani svým vládám, ani svým ministrům - vedle zemí Visegrádu sem patří ještě Litva, Bulharsko a Rumunsko. Češi se však za poslední rok začali dotahovat na největší skeptiky z Rumunska.
Postkomunistické země přenášejí svou důvěru na bruselské instituce - Evropskou komisi a Evropský parlament. Z tradičních zemí unie se podobně chovají Portugalsko a Itálie, tedy země, kde občané politikům vyčítají neschopnost překonat dlouhodobé ekonomické potíže.
