Podle zákonodárců měli postižení pedagogové i studenti dostat jednorázové odškodnění ve výši 100.000 korun. Předlohou se bez ohledu na stanovisko kabinetu bude zabývat parlament.

(životní příběh jednoho z vyloučených studentů si můžete přečíst ZDE)

Zastánci zákona tvrdí, že by byl důležitým morálním gestem. Částečně by totiž napravil křivdy, které totalitní režim způsobil
tisícovkám lidí, kteří byli postiženi za to, že si na rozdíl  od většiny zachovali rovnou páteř a názor.
    Hlavním argumentem odpůrců předlohy je skutečnost, že studenti a pedagogové nebyli jediní, kdo v letech 1948 až 1989
zaplatil za své postoje ztrátou zaměstnání. Mnoho postižených navíc bude jen obtížně dokazovat, že byli vyhozeni z politických
důvodů, namítají kritici zákona. Oficiálně bylo ukončení pracovního poměru často zdůvodněno "reorganizací pracoviště,"
dodávají.

"Bylo by těžké definovat ty, kteří by se (odškodnění) měli zúčastnit," vysvětlil na tiskové konferenci postoj vlády ministr
financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Stejný nárok by podle něj měli zaměstnanci Akademie věd a dalších institucí. "Vláda oceňuje
jejich morální kvality, ale nejen jich," dodal.    

(názory odpůrců odškodnění si můžete přečíst ZDE)

Sněmovna projednávala podobný návrh již v květnu. Poslanci jej tehdy v prvním čtení zamítli, hlasování ale bylo velmi těsné.
Nárok na odškodnění by měli lidé, kteří buď byli rehabilitováni, nebo předloží důkazy o tom, že jejich vyhazov měl politické
pozadí.