Praha - Návrh, který připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, by měl pomoci zmírnit dopad jednoho z úsporných kroků někdejšího kabinetu Petra Nečase.
Koníčkovo ministerstvo má totiž v plánu poslat novým poslancům návrh na zvýšení důchodů. Pokud by byl schválen, mělo by k druhému navýšení důchodů dojít v polovině příštího roku.
Problém je na straně rozpočtu. Ten, který nyní kabinet Jiřího Rusnoka připravuje, s tímto navýšením nepočítá a úkol najít miliardy na zvýšení penzí by tak připadl nové vládě.
"Provedení mimořádné valorizace důchodů od července 2014 vyžaduje, aby byla přijata změna zákona o důchodovém pojištění, což může učinit teprve nová Sněmovna. S mimořádnou valorizací proto nemohl počítat ani návrh státního rozpočtu na rok 2014, takže MPSV ve své kapitole státního rozpočtu na tyto mimořádné výdaje nemá rozpočtované prostředky," vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva Petr Sulek.
"Nalézt potřebné finanční prostředky a upravit rozpočet bude úkolem nové vlády," dodává.
Podle návrhu zákona o druhém zvýšení důchodů, který ministerstvo poslalo do připomínkového řízení, by se měly důchody přiznané před 1. lednem 2013 od července příštího roku zvýšit o 3,1 %, v případě důchodů přiznaných až letos počítá návrh s 0,9% navýšením.
Prakticky se tak, za podmínky, že k takovému zvýšení procentní výměry důchodů skutečně dojde, u důchodů přiznaných před rokem 2013 zvýší jejich průměrná výše o 271 korun, u důchodů přiznaných letos potom o 76 korun.
Otázka priorit
Celkové náklady na toto zvýšení by podle ministerstva měly činit 4,61 miliardy korun (konkrétně v případě MPSV jde o 4,5 miliardy, po padesáti milionech by potom šlo z rozpočtů ministerstev obrany a zbývajících deset milionů by se týkalo ministerstva spravedlnosti). Dodatečné náklady ve výši desítek milionů si potom vyžádá i samotná realizace zvyšování důchodů.
Pokud by návrh v předkládané podobě prošel a došlo by tak ke zmíněnému červencovému zvýšení důchodů, tak v roce 2015 by dodatečné náklady na zvýšení důchodů činily nejméně 17,63 miliard, o rok později potom již téměř 22 miliard.
Autoři návrhu si od něj slibují zejména zachování reálné hodnoty důchodů - podle důvodové zprávy k návrhu se totiž již začala opět přibližovat reálné hodnotě v roce 1989. Zatímco například ještě v roce 2011 činila reálná hodnota důchodu 113,8 % hodnoty, kterou měl v roce 1989, v roce 2016 (pokud nebudou provedeny žádné změny) by tato částka měla klesnout na 105,6 %.
Pod vlajkou úspor
Někdejší pravidla pro pravidelné zvyšování důchodů změnila v loňském roce vláda Petra Nečase.
Snížení valorizace důchodů bylo jedním z jejích úsporných opatření - zatímco do loňského roku odpovídalo zvyšování důchodů růstu cen a třetině růstu reálných mezd, zákon, který Nečasův kabinet vydal, tento růst omezil - v období mezi letošním prvním lednem a 31. prosincem 2015 - již jen na třetinu růstu reálných mezd a třetinu růstu cen.
Vláda tak počítala s tím, že by do konce roku 2015 mohla ušetřit až 47,7 miliardy korun.
Pro samotné penzisty však toto opatření znamenalo zametení cesty k postupnému snižování reálné hodnoty jejich důchodů; tento efekt nijak nezmírnilo ani zohlednění jedné třetiny růstu reálných mezd při výpočtu valorizace důchodů - ty se totiž v loni nezvýšily.
