Penzijní připojištění má pět milionů lidí, ubývá jich

Petr Kučera Petr Kučera
20. 11. 2013 19:15
Po loňském výrazném nárůstu teď počet klientů znovu klesl pod pět milionů.
Stáří - ilustrační záběr
Stáří - ilustrační záběr | Foto: Reuters

Praha - Počet lidí s penzijním připojištěním klesl pod pět milionů. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí jich bylo 5,084 milionu, ke konci září jen 4,991 milionu. Vyplývá to z údajů Asociace penzijních společností.

„Pokud se nezvýší státní podpora, předpokládám, že v několikaletém výhledu by se měl počet lidí ve třetím pilíři ustálit na 4,5 milionech účastníků. Tedy na čísle, které platilo před loňským raketovým nárůstem, kdy měli lidé možnost naposledy vstoupit za starých podmínek," vysvětluje prezident asociace Karel Svoboda.

Celkový objem peněz na účtech klientů nadále roste, ke konci září dosáhl 271,9 miliardy korun.

Třetí pilíř má staré a nové fondy

Systém penzijního připojištění funguje i po startu důchodové reformy od roku 2013. Stal se takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.

Dosavadní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré dřívější výhody, zejména každoroční garance návratnosti vložených prostředků a možnost vybrat si polovinu peněz po patnácti letech spoření.

Noví účastníci od ledna 2013 už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty dostanou větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.

Do „nových" fondů mohou dobrovolně přestoupit i účastníci starších fondů, zájem o takovou změnu je však zatím minimální. Počet účastníků nových fondů ve třetím pilíři - celkem je to už 62 074 lidí - tak roste zejména díky novým klientům.

Ze 772 milionů korun, které zatím mají uložené klienti v nových účastnických fondech, je více než 62 procent uloženo v povinném konzervativním fondu, který musí ze zákona nabízet všechny penzijní společnosti. Ten nabízí nízké riziko, ale současně také nižší možné výnosy.

Přísnější pravidla pro státní příspěvek

Od roku 2013 se zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Tu nyní dostává jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.

Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.

Od roku 2013 se změnila také pravidla pro odečet zaplacených příspěvků od daňového základu.

Do konce roku 2012 platilo, že si lze odečíst roční příspěvky v rozmezí od 6 do 18 tisíc. Prvních šest tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.

Od roku 2013 se tato možnost posunula do rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Stát totiž začal "odměňovat" přímým příspěvkem měsíční úložku až do tisíce korun, což za rok dělá 12 tisíc korun.

Druhý pilíř, hlavní novinka reformy, nezaujal

Zatímco systém penzijního připojištění se státním příspěvkem - nově třetí pilíř penzí - má v Česku tradici už od roku 1994, druhý pilíř přinesla až letošní důchodová reforma.

Do druhého pilíře, hlavní novinky reformy, zatím od ledna vstoupilo 83 461 lidí. Pouze do konce června do něj mohli vstoupit lidé, kteří oslavili 35. narozeniny do 31. prosince 2012. Podle současného znění zákonů se jim pak tato možnost navždy uzavřela. Ostatní zájemci mohou vstoupit vždy nejpozději do konce roku, v němž dosáhnou 35 let věku.

ČSSD, vítěz předčasných voleb, chce druhý pilíř zrušit nebo omezit. Na definitivním řešení se ještě neshodla. Téměř jistě však lidem umožní z druhého pilíře vystoupit.

Silný volební zisk Babišova hnutí ANO však může plány ČSSD omezit. Hnutí totiž s druhým pilířem nadále počítá, pro "nové účastníky pracovního trhu" jej dokonce chce udělat povinným, zájemci by nicméně mohli zřejmě vystoupit.

Druhý pilíř je hlavní částí důchodové reformy prosazené vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (poté LIDEM). Vstup je dobrovolný, nikoliv povinný. Lidé mohou část svých povinných odvodů na důchodové pojištění nově směřovat do soukromých penzijních fondů (společností) na svůj vlastní důchodový účet.

Tři plus dvě

Kdo se rozhodne vstoupit do druhého pilíře, nebude už muset část odvodů (tři procenta z nynějších 28 procent ze mzdy) platit do státního průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Podmínkou však je, že si přidá další dvě procenta "ze svého".

Podle kritiků se však novinka vyplatí jen lidem s vyššími příjmy a je potřeba s ní začít alespoň dvacet let před odchodem do penze.

Dosud jsou důchody financovány zejména průběžným systémem - lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům.  Zejména kvůli stárnutí populace už stát nemá dost peněz na financování dosavadního průběžného systému. Pokud by se (podle zastánců reformy) nic nezměnilo, poměr výše důchodů k předchozí mzdě by se během následujících let ještě výrazněji snížil.

Důchod od státu, označovaný jako první pilíř, sice i nadále zůstane dominantní, jeho role však má klesnout.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Embiid v NBA pomohl Philadelphii 34 body, nováček Edwards sbíral rekordy

Basketbalisté Philadelphie v NBA vyhráli 135:115 v Houstonu a upevnili si první příčku ve Východní konferenci. K výhře nejvíc pomohl kandidát na nejužitečnějšího hráče soutěže Joel Embiid, jenž zaznamenal 34 bodů a 12 doskoků.

Anthony Edwards z Minnesoty sice nastřílel 42 bodů včetně osmi trojek a překonal několik nováčkovských rekordů, ani to však Timberwolves nestačilo a prohráli 135:139 s Memphisem.

Výsledky NBA:

Atlanta - Phoenix 135:103, Cleveland - Portland 105:141, Denver - New York 113:97, Houston - Philadelphia 115:135, Indiana - Sacramento 93:104, Milwaukee - Washington 135:134, Minnesota - Memphis 135:139, Orlando - Boston 96:132, Utah - San Antonio 126:94.

Tabulka:

Východní konference:

Atlantická divize:

1. x-Philadelphia 66 45 21 68,2
2. x-Brooklyn 66 43 23 65,2
3. New York 66 37 29 56,1
4. Boston 66 35 31 53,0
5. Toronto 66 27 39 40,9

Centrální divize:

1. x-Milwaukee 66 42 24 63,6
2. Indiana 65 30 35 46,2
3. Chicago 65 26 39 40,0
4. Cleveland 66 21 45 31,8
5. Detroit 66 19 47 28,8

Jihovýchodní divize:

1. Atlanta 67 37 30 55,2
2. Miami 66 35 31 53,0
3. Charlotte 65 32 33 49,2
4. Washington 66 30 36 45,5
5. Orlando 66 21 45 31,8

Západní konference:

Jihozápadní divize:

1. Dallas 65 37 28 56,9
2. Memphis 65 33 32 50,8
3. San Antonio 65 31 34 47,7
4. New Orleans 66 30 36 45,5
5. Houston 66 16 50 24,2

Severozápadní divize:

1. x-Utah 66 48 18 72,7
2. x-Denver 66 44 22 66,7
3. Portland 66 37 29 56,1
4. Oklahoma City 66 21 45 31,8
5. Minnesota 66 20 46 30,3

Pacifická divize:

1. x-Phoenix 66 47 19 71,2
2. x-LA Clippers 66 44 22 66,7
3. LA Lakers 65 37 28 56,9
4. Golden State 66 33 33 50,0
5. Sacramento 66 29 37 43,9

Poznámka: Týmy označené "x" mají jistý postup do play off.

před 1 hodinou

V Anglii a Walesu se konají místní volby, nového starostu vybírají i v Londýně

Na mnoha místech Anglie a Walesu se dnes konají místní volby. Nového starostu si zvolí i obyvatelé Londýna. Skotové a Velšané si vyberou i své zástupce v regionálních parlamentech. Velká pozornost je upřena hlavně na skotské volby, které by mohly napovědět, zda je reálné další referendum o nezávislosti Skotska. Volební místnosti se za přísných protiepidemických opatření otevřou v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a uzavřou se ve 22:00 (23:00 SELČ).

Británii čeká skutečný supervolební čtvrtek. Místních voleb bude rekordní počet, protože ty které se měly konat před rokem, byly odloženy kvůli koronavirové pandemii. Nově obsazena po dnešku musí být zhruba 5000 křesel ve 145 místních radách jenom v Anglii, kde se bude rovněž volit přímo 14 starostů, včetně toho londýnského.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Jižní Karolína zavádí popravy zastřelením, nemá totiž dost smrtících injekcí

Sněmovna reprezentantů amerického státu Jižní Karolína ve středu schválila zastřelení coby jednu z metod popravy. Stalo se tak kvůli nedostatku látek používaných ve smrtících injekcích. Tento stát, který v minulosti patřil mezi části Spojených států s nejvyššími počty poprav, je chce znovu vykonávat ve větším měřítku, napsala agentura AP.

Podle nově schváleného zákona si zločinci odsouzení k smrti v případě, kdy nebude k dispozici smrtící injekce, budou muset vybrat mezi popravou na elektrickém křesle a zastřelením. AP připomíná, že kromě Jižní Karolíny popravuje vězně na elektrickém křesle osm dalších států, hrdelní trest zastřelením nyní umožňují vykonávat zákony tří států. Poprava se v Jižní Karolíně naposledy konala před deseti lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy