Vyplývá to z jedenáctistránkového dokumentu, který Vesecká předkládá vládě a který má Aktuálně.cz k dispozici.
Stíhání takzvaných "starých zločinů" zařadila Vesecká na seznam šesti hlavních úkolů, do kterých se chce v nové funkci pustit. Komunistické zločiny se tak dostaly společně s korupcí, terorismem, finanční kriminalitou a trestnými činy v silniční dopravě či proti zdraví do skupiny prohřešků, na které se má soustředit největší pozornost žalobců.
Šest hlavních cílů Renáty Vesecké si můžete přečíst zde.
Podle Vesecké je potřeba ve stíhání komunistických a poválečných zločinů přidat na rychlosti. "Ta je při zpracování těchto případů klíčová. Chci, aby byli státní zástupci, kteří budou specialisty na tyto staré případy. Je potřeba se víc zaměřit na kvalitu," uvedla pro Aktuálně.cz Vesecká. S vytvořením specializovaného týmu však Vesecká zatím nepočítá. "V tuto chvíli o tom neuvažuji."
Badatel Radek Schovánek, který se specializuje na dokumentování zločinů komunistické éry, považuje záměr Vesecké za užitečný.
"Bylo by pozitivní, kdyby se státní zastupitelství o něco takového pokusilo. Většina věcí je sice už promlčená, ale pořád tu jsou trestné činy, za které stíhat lze, například za střelbu na hranicích. Podle mezinárodního tribunálu v Římě jsou střelba na hranicích a pokyny k ní zločinem proti lidskosti," říká Schovánek.
Podrobnosti o těchto zločinech si můžete přečíst zde.
Ze stejného důvodu by důraznější stíhání komunistických zločinů uvítal i historik Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. "Je možné zefektivnit práci v oblasti potrestání viníků, kteří stříleli na hranicích. To je věc, o které se teď hodně diskutuje třeba na Slovensku. Tam by se daly použít paragrafy, které po vzoru Německa prošly prošly soudem a které třeba i Evropský soud vnímá jako zločiny, jež lze posuzovat bez ohledu na nějakou promlčitelnost."
Ve stejný den, kdy bude vláda hodnotit návrh Vesecké, bude Vrchní soud v Olomouci znovu posuzovat vinu bývalého pohraničníka Josefa Mlčouška, šestapadesátiletého dělníka z Vyškova. Ten před 38 lety sloužil na západní hranici ve chvíli, kdy byl na ni zastřelen Němec Richarda Schlenz, když se pokoušel utéct z Československa do Rakouska.
Přečtěte si: Klíčový soud vrátí do hry stovky osudů
Od roku 1948 do roku 1989 zahynulo při pokusech dostat se z komunistického Československa ilegálně do Rakouska nebo Spolkové republiky Německo na 260 lidí, 170 z nich zastřelili pohraničníci.
Kvůli těmto případům dosud stanulo před soudem osmnáct mužů, většina byla zproštěna viny nebo dostala podmíněné tresty.
Komunistický režim prezentoval střelbu na západní hranici jako hrdinskou službu obětavých vojáků.
Prohlédněte si ukázky dobových textů a fotografií
Žalobci se stíhání "starých zločinů" věnovali i nyní, ale několikrát byli kritizování za pomalé tempo.
Například poslanec ČSSD Karel Černý při parlamentních interpelacích upozornil na nedokončené vyšetřování několika případů nacistických zločinců, kteří se podíleli na vypálení a zavraždění lidí v obci Leskovice na Pelhřimovsku, na zavraždění 60 obyvatel Velkého Meziříčí 7. května 1945 a na vraždách v koncentračním táboře Terezín na Litoměřicku. Případ z Velkého Meziříčí se přitom vyšetřuje už deset let.
