Praha - Argumenty? Kdepak. Sociální demokraté se při svých pokusech zvrátit již schválené církevní restituce znovu uchýlili k demagogii.
Před zatím poslední schůzkou se zástupci církví se šéf ČSSD Bohuslav Sobotka začal ohánět současnou hlavou katoliků. Papežem Františkem - známým tím, jak skromný a prostý život vede. Chudoba je ústředním bodem mnoha jeho úvah.
"Pokud bych zmínil filozofii, kterou prosazuje současný papež, který je v čele katolické církve, která má získat největší podíl na náhradách, tak přece je to papež František, který hovoří o tom, že církev by měla žít v chudobě a starat se o potřebné," citoval Sobotku server iDnes.
Sobotka už ovšem neupřesnil, z čeho by se církev měla o potřebné starat. Církev, která nic nemá, není schopna fyzicky pečovat třeba o staré, opuštěné ženy a muže. Může poskytovat pomoc duchovní, ale ne se o ně starat.
Nedáme, nedáme
Sobotka ovšem trvá na tom, že by církve měly výrazně zredukovat rozsah finančních náhrad, které jim má stát podle restitučního zákona (nepřesný název pro částečné vyrovnání majetkových křivd spáchaných u nás na církvích) vyplatit za nevydaný majetek.
Konkrétní sumu, jak velké částky z 59 miliard korun by se církve měly vzdát, ale Sobotka říci nechtěl.
Česká biskupská konference (ČBK) v reakci na to zopakovala, že nevidí prostor pro snížení náhrad. Součástí restitucí je i budoucí postupné odstřižení placení církví ze státního rozpočtu.
"Je to částka, která je na hranici toho, aby církve mohly fungovat," řekl generální sekretář Tomáš Holub. Splnění Sobotkových požadavků nevidí katolická církev reálně. "Pro nás je důležité si vyjasnit, v čem vidí velkorysost. Velkorysá byla vstřícnost církve," dodal Holub na adresu šéfa ČSSD.
Částka vyhází z ročního příspěvku
"My moc velký prostor nevidíme," doplnil tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Uvedl, že dohoda se státem mohla vzniknout proto, že církve na finanční částku přistoupily, aby se církevní vyrovnání konečně uzavřelo, i když to pro církve a náboženské společnosti nebylo výhodné.
Dodal, že finanční část restitucí vycházela ze současného státního příspěvku státu církvím, který činí kolem 1,5 miliardy ročně. Pro Federaci židovských obcí nehrál majetek roli, dodal Kraus. Zatím totiž objevila pouze osm pozemků, o něž může žádat. Jsou to podle něj většinou kousky hřbitovů.
Šéf sociálních demokratů chce po církvích také závazek, že finance použijí na veřejně prospěšné účely. "Ten první tah je na církvích," uvedl Sobotka, který se má se zástupci církví sejít ve čtvrtek.
Už dnes přitom církve státu v péči o nejslabší citelně pomáhají. Stačí se podívat kupříkladu na českou Charitu, která nabízí sociální a zdravotní služby seniorům, zdravotně postiženým, lidem bez přístřeší, imigrantům i dětem a rodinám ze sociálně vyloučených komunit a z rizikového prostředí.
Jiným příkladem je evangelická Diakonie ČCE, která také pomáhá lidem v těžkých životních situacích.
Součást rozhovorů o vládě
Sociální demokraté usilují o změny v církevních restitucích při rozhovorech o vládě s hnutím ANO 2011 a s KDU-ČSL. Zatímco ANO je ochotno jednat o inflační doložce finančního narovnání, lidovci chtějí zachovat nynější stav, pokud církve nebudou ochotny snížit výši náhrady. I kvůli tomu požádal Sobotka o jednání s církvemi.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
