Při dnešním jednání senátní ústavní komise nešetřili její členové na adresu novely kritikou a výhradami.

Senát: Cokoliv změníme stejně poslanci přehlasují

Neshodovali se ale na tom, zda by bylo lepší předlohu zamítnout, upravit nebo umožnit její přijetí s tím, že by se následně stala předmětem ústavní stížnosti. "Ať uděláme cokoli, bude to špatné," předvídal reakce na postoj Senátu šéf jeho ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS).

Podle něj bude navíc horní komora levicí ve sněmovně stejně přehlasována.

Normu označil za "legislativní zmetek", který "je motivován populistickou snahou zavděčit se". Podotkl mimo jiné, že přijetí předlohy přinese prolomení bankovního tajemství a že vzhledem k účinnosti zákona od 1. ledna 2007 by se první přiznání podle nových pravidel podávala až ke konci června 2008.

Na koho se má novel vztahovat?

Senátoři se nejvíce pozastavovali nad rozšířením okruhu osob, na které se mají nová pravidla vztahovat. Kromě členů parlamentu, vlády a představitelů ústředních správních orgánů to mají být nově členové rady kraje i obce a placení členové zastupitelstev, soudci, policisté, státní zástupci či vedoucí státní zaměstnanci.

Členové komise se shodli na tom, že tyto osoby mnohdy podléhají kárné odpovědnosti podle jiných zákonů, například služebního.

Jsou-li dosavadní pravidla nedostatečná, je třeba je změnit ve speciálních zákonech, míní Pavel Janata (KDU-ČSL). Podle komise by mohlo být rozšíření o soudce a představitele ČNB a NKÚ až protiústavní. Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Rögnerová z klubu SNK nabízela omezení okruhu osob, na které by se nová pravidla vztahovala. Ondřej Feber (za US-DEU) či Luděk Sefzig (ODS) zase navrhovali návrat k původní podobě zákona.

Kdo bude přiznání evidovat?

Členové komise upozorňovali také na nedotaženosti zákona, například na chybějící úpravu postupu orgánů, které budou evidovat přiznání, při ověřování jejich správnosti a úplnosti. O konkrétních návrzích ale rozhodnou až výbory a nakonec Senát jako celek, který má normu projednat do 23. března.

Novým zákonem chtějí jeho tvůrci posílit kontrolu majetku politiků a dalších veřejných funkcionářů, jejichž oznámení by měla být nově k dispozici v elektronickém registru. Zákon počítá s tím, že pokuty za porušení zákona budou až půl milionu korun. Minimální pokuta by měla být 30 000 korun. Stávající zákon s pokutami nepočítá. Poslanci ale zároveň chtějí chránit funkcionáře před zneužitím údajů o jejich majetku a příjmech.