Praha - Sněmovna podle očekávání opět odložila na příští schůzi schvalování církevních restitucí, odmítnutých levicovým Senátem. K prosazení chybí ODS a TOP 09 hlasy poslanců LIDEM kolem vicepremiérky Karolíny Peake.

Svou podporu podmínili přijetím daňové novely o zamýšleném zvýšení DPH, proti čemuž se bouří část občanských demokratů. Sněmovna kvůli tomu odložila schvalování restitucí už na minulé schůzi.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v úterý vládu znovu vyzval k tomu, aby zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi z projednávání stáhla a předložila jeho "spravedlivější" verzi.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik uvedl, že pod petici proti církevním restitucím, která v úterý byla po komunistické demonstraci jejích signatářů na Klárově předána Sněmovně, se podepsalo 36 000 lidí.

Církev má dostat zpět majetek za 75 miliard

Zákon vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Kritici návrhu vytýkají, že náhrady jsou prý nadhodnocené až o 54 miliard korun, neboť cena zemědělské půdy je podle ČSSD nadhodnocena čtyřnásobně, cena lesů až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. Vadí jí i to, že majetek má dostat sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly.