Praha - Vládní poslanci odvrátili od rozpočtu první nebezpečí. Napodruhé ho ještě před úspěšným hlasováním o důvěře protlačili prvním čtením, a stále je tak naděje, že se Česko vyhne rozpočtovému provizoriu.
Sněmovna však stojí před dalším rizikem, i když bude nakonec schválen. Nikdo neví, jaké budou ve skutečnosti rozpočtové příjmy. Sněmovna tak bude rozdělovat peníze, které do rozpočtu vůbec nemusí dorazit.
To připouští i ministr financí Miroslav Kalousek. „Návrh je pravdivý, pouze poctivě zvýrazňujeme jistou míru rizika na příjmové straně," vysvětluje.¨
Místo předpokládaných 1114 miliard vybere stát částku o desítky miliard nižší. Otázka zní, kolik desítek to bude.
Kalousek připouští 50 miliard
Ministr Kalousek připouští částku až do 50 miliard korun. K takovému výpadku dojde, pokud sněmovna ještě na prosincové schůzi odhlasuje snížení spotřební daně z benzínu a nafty.
K tomu může poslanec ODS Vlastimil Tlustý prosadit svůj plán na snížení sazby daně z příjmu a zároveň zabránit snížení daňových slev. Na poslancích tedy záleží, jestli státní pokladna dostane, anebo nedostane 37 miliard.
Kalousek přitom odhaduje dopady zpomalení ekonomiky pro rozpočet pouze na 10 až 12 miliard. Namísto předpokládaného růstu 4,8 procenta HDP připouští zpomalení na 3,6 procenta.
Ovšem analytici například z Patrie předpovídají pokles na 2,5 procenta. Pokud mají pravdu, výpadek rozpočtových příjmů bude minimálně dvojnásobný.
Spoléhání na spotřebu
Výpadek příjmů se však nemusí zastavit ani u 60 miliard. Předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD) podezírá ministra financí, že nadhodnocuje příjmy z některých daní.
Proti příjmům očekávaným letos rozpočet plánuje, že výnosy z DPH a ze spotřebních daní vyrostou cca o desetinu, výnosy z daně pro živnostníky se zvýší až o třetinu. „Když zpomaluje ekonomický růst, tak to není pravděpodobné," míní Sobotka.
Kalousek brání svá čísla upozorněním, že se výběr daní zvýší zpožděným dopadem reformy veřejných financí. Například vyšší daň za tabák začne naplno fungovat až v příštím roce.
Sobotkovi však dává za pravdu pohled do minulých tří let, kdy rostly spotřební daně i DPH v průměru o pět procent a růst výnosů nezrychlil ani letos. Pokud se to bude opakovat i v příštích letech, příjmy rozpočtu klesnou o dalších 10 miliard.
Nezaměstnanost dolů, nebo nahoru
Příjmy budou zcela jistě nižší, vyšší než plán naopak mohou být výdaje. Riziko dosahuje nejméně deseti miliard korun.
Ministr financí například počítá s tím, že nezaměstnanost poklesne o 0,4 procenta. Stát tím ušetří 2,8 miliardy. Podle předpovědí bankovních analytiků však nezaměstnanost vyroste až o procento. I při menším nárůstu se tedy mohou výdaje na podporu nezaměstnaných o stejnou částku zvýšit.
Autoři rozpočtu předpokládají i to, že se sníží výdaje na sociální služby z letošních 19 na 15 miliard v příštím roce. Jediný zákon, který zavádí přísnější kontrolu vyplácených dávek, však ještě nedorazil do vláda a platit může nejdříve od července 2009. Když sněmovna návrh nepřijme, přijde rozpočet o další čtyři miliardy.
Jak to bude ve skutečnosti
Kalousek slibuje, že ani případné výpadky příjmů neohrozí plánovaný schodek 38 miliard. Pokud bude mít ministr věrohodnou prognózu a bude muset škrtat příjmy, škrtne zároveň výdaje jednotlivých ministerských kapitol.
Pokud se naopak budou příjmy vyvíjet příznivě, část peněz ministerským kolegům vrátí. To všechno může probíhat mimo kontrolu veřejnosti.
„Změnila se filozofie rozpočtu," shrnuje analytik ČSOB Tomáš Sedláček. „Dříve se plánovaly nižší příjmy a když se rozpočet vyvíjel příznivě, snižoval se deficit."
Touto metodou se schodek snížil až na loňské procento HDP. Letos se příjmy podle Sedláčka odhadují vysoko, aby byl plánovaný schodek co nejnižší.
V průběhu rozpočtového období pak bude záležet na razanci ministra financí, jestli dokáže při propadu příjmů škrtat v kapitolách ministerských kolegů.
