Reforma ODS a ČSSD zničí malé strany

Petr Holub
3. 8. 2006 0:00
Praha - Velké strany chtějí změnit volební systém. Plán občanských demokratů přitom může být lepším nástrojem proti volebnímu patu.

Změna volebního systému musí být součástí dohod mezi ODS a ČSSD. Tento záměr potvrdil premiér Jiří Paroubek naposledy v sobotním Právu.

V upraveném volebním systému by se podle něj měl zvýšit počet volebních krajů ze současných čtrnácti zhruba na dvacet. K cíli se má dojít tím, že se rozdělí největší kraje, kde se rozděluje až 25 mandátů. Týkalo by se to například Prahy, středních Čech, nebo jižní Moravy.

Foto: Tomáš Daněk

Jak by se volební výsledky změnily po Paroubkových změnách, ukazuje přepočet výsledků letošních voleb. Vydělaly by velké strany na účet malých, pat by však nezmizel. Kdyby se například rozdělily všechny obvody, které mají víc než dvanáct mandátů, poměr mezi pravicí a levicí by se nezměnil.

Návrh proti ústavě

Až při dalším dělení by se záměr ČSSD prosadil. Levicové strany by získaly převahu ve sněmovně a lidovci se zelenými by ztratili jakýkoli význam.

"Tento návrh neodpovídá ústavě. Systém by se choval jako většinový," zpochybňuje plán sociálních demokratů politolog Pavel Šaradín z olomoucké univerzity.

Foto: Aktuálně.cz
  • NOVÉ VOLBY BY ZOPAKOVALY PAT
    Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd varuje: Předčasné volby v nejbližším půl roce? Mohly by dopadnout stejným patem jako ty červnové.

Evropa posledních let pamatuje zvýšení počtu obvodů pouze ve dvou zemích. Polská levice chtěla v roce 1997 využít roztříštěnosti pravicových stran a 37 obvodů rozšířila na 52 (sejm má 460 mandátů). Plán se však nezdařil a pravice i přesto volby vyhrála. V roce 2001 se už volilo v 41 obvodech.

Česko zvýšilo počet obvodů v roce 2002 z osmi na čtrnáct. Letos se to levici vyplatilo: získala stejný počet mandátů jako pravice, i když měla o 200 tisíc hlasů méně.

ODS: Vítěz bere vše

Existuje však i jiná cesta, která může být v souladu s ústavou a přitom účinně bránit patu. Navrhuje ji šéf ODS Mirek Topolánek a pokud se ji podaří prosadit, může být Česko po Maltě, turecké části Kypru a Itálii čtvrtou evropskou zemí, která zavede prémii pro volebního vítěze.

Hlavním vzorem je Itálie. V letošních volbách měla vítězná strana zaručeno 54 procent z 629 mandátů. V situaci, kdy levicová koalice vyhrála jen o několik desítek tisíc hlasů, se tím skutečně podařilo odvrátit pat.

"Tento návrh víc odpovídá ústavě, která předepisuje poměrný volební systém," míní Šaradín. Záleží však podle něho na velikosti volební prémie. Pokud bude příliš vysoká, bude moci označit systém opět za většinový.

Podle Šaradína by Česku stačila druhá část italského systému, který zavádí lichý počet poslanců - proti současným dvěma stům o jednoho méně, nebo více.

Vzorem jsou Malťané

Z hlediska ústavy je bezpečný také příklad Malty, která zavedla volební prémii po volbách v roce 1981. Tehdy získala většinu hlasů pravicová Nacionalistická strana, díky přepočtu na mandáty však měli v 69členném parlamentu většinu levicoví labouristé.

Malťané proto zavedli bonus až čtyř hlasů, který má zajistit vítězné straně většinu. Novinku už využili v letech 1987 a 1996.

Naopak neúspěšně dopadla prémie v turecké části Kypru. V roce 1990 pomohla Straně národní jednoty vyhrát volby s jasnou většinou, ostatní strany ji ale odmítaly jako účelový nástroj pro udržení nadvlády jediné strany. V následujících volbách byla zrušena.

Ve všech zemích vedla prémie ke vzniku dvou volebních bloků. Vstoupit do jednoho z nich musí každá strana, která má zájem účastnit se vládnutí.

Také systém navržený ODS nejvíc vyhovuje jí samé. Pokud utvoří blok s křesťanskými demokraty, bez problémů porazí samotnou ČSSD. Té by spojení s nereformovanými komunisty mohlo naopak řadu hlasů ubrat.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy