Praha - Senát ve středu do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vybral pouze historika Jana Bureše z ČSSD.
Jediný sněmovní kandidát, bývalý místopředseda Senátu Jiří Liška (dříve ODS), podle informací ČTK dostatek hlasů ani ve druhém kole tajné volby nezískal. Místo v radě, které má obsadit adept poslanců, tak zůstane nadále prázdné.
Oficiálně mají být výsledky oznámeny ve čtvrtek při pokračování schůze Senátu.
Senátoři už v prvním odpoledním kole voleb rozhodli o tom, že v radě nebude někdejší lidovecký senátor Jan Zahradníček, jehož funkční období středou končí.
I když mandát obhajoval, více hlasů dostal Bureš a další historik Marek Tomaštík, který se o členství v radě neúspěšně pokoušel už loni.
Výsledek voleb koresponduje se spekulacemi pravicových senátorů o tom, že se sociální demokraté, kteří ovládají Senát, budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit.
Už loni do rady zvolili spřízněného politologa Lukáše Jelínka, antropologa Michala Uhla a Emilii Benešovou z Národního archivu, který by prý mohl s ústavem propojený Archiv bezpečnostních složek převzít.
Parlamentním listům to řekla někdejší studentská vůdkyně Monika MacDonagh-Pajerová, která se o členství v radě neúspěšně ucházela a Burešovo zvolení předvídala.
Liška měl v prvním kole 32 hlasů
Liška, který stál u vzniku ÚSTR, získal v prvním kole jen 32 hlasů. Měl na doporučení poslanců obsadit místo po nynějším ministru školství Petru Fialovi.
Už předloni kandidoval do komise, která má přezkoumávat odmítnuté žádosti o osvědčení protikomunistického odbojáře. V Senátu ale ani tehdy dostatek hlasů nezískal.
Jeden z projektů ÚSTR, podívejte:
Bureš a Tomaštík vzešli z nominací občanských sdružení a škol. V poli zbývajících poražených sedmi kandidátů zůstali například bývalý diplomat Martin Palouš, politolog Lukáš Valeš nebo Čestmír Čejka z Konfederace politických vězňů, kterému se loni v prosinci místo v radě obhájit nepodařilo.
Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace.
Jeho rada má na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování a odvolávání jeho ředitele. Funkční období členů rady je pětileté, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
