reklama
 
 

Protikrizové plány zvýší deficit na 200 miliard

3. 4. 2009
Hlavní vinu na schodku však má výpadek rozpočtových příjmů
Doporučujeme

Praha - Protikrizové balíčky vlády i opozice může sněmovna schválit už v květnu. Dnes o tom rozhodli poslanci při prvním čtení vládních návrhů.

Pokud oba balíčky projdou, dostane ekonomika od státu ještě letos 50 miliard korun.

Nejdražším opatřením je vládní návrh na odpuštění pojistného některým firmám, který přijde na 18 miliard.

Sociální demokraté navrhují snížit dolní sazbu DPH z 9 na 6 procent, stát by tím připravili o 21-22 miliard. I tento návrh prošel prvním čtením, stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) však připustil, že ho ve druhém čtení stáhne.

Ve hře zůstává rovněž šrotovné, na které stát připravuje 5 miliard korun. Už v březnu oznámil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), že živnostníci a malé firmy nemusí platit zálohy na daně. Tím stát snížil očekávané příjmy o 22 miliard.

Zaměstnanost, nebo spotřeba

Jednání o protikrizových balíčcích provázejí spory, kdy se vláda a opozice navzájem obviňují ze zbytečného vyhazování peněz.

"Návrh ČSSD znamená sakumprásk 60 miliard dopadů do veřejných rozpočtů s naprosto marginálním dopadem, na růst a na zaměstnanost téměř žádným," stěžoval si například Kalousek na plány svého stínového kolegy. Do svého odhadu započítal i náklady pro příští rok.

Sobotka reagoval s tím, že současná vláda snížila svými loňskými reformami reálné příjmy obyvatelstva a také teď pomáhá pouze podnikům. Návrh ČSSD se proto snaží vyššími dotacemi domácí poptávku naopak podpořit. "Je přece jasné, že hospodářský růst v následujícím období bude stále více záviset na skutečné spotřebě domácností," předpověděl sociálnědemokratický expert.

Topolánek: je to marginální

Premiér Mirek Topolánek (ODS) poslance překvapil v úterý větou: "To, co tady řešíme, jsou marginální věci, které neovlivní průběh krize." Připomněl tím, že o světové prosperitě se rozhoduje v Číně, Spojených státech a Německu.

Platí to i pro dopady záchranných balíčků na rozpočet. Zhruba 80 miliard státní pomoci znamená jen třetinu schodku, se kterým může Česká republika letos počítat.

O desetinu méně daní

Největší krizové náklady totiž způsobuje výpadek státních příjmů.

Podle schváleného rozpočtu se měly příjmy z daní a pojistného zvýšit o 7 procent. Vláda v lednu připustila, že zůstanou zhruba na loňské úrovni. Výsledky prvního čtvrtletí však ukazují, že se proti loňsku propadly o 8,5 procenta.

Firmy ještě platí pojistné, když proti loňsku propad dosahuje necelých pěti procent. Příjmy z daní však poklesly o 11,5 procenta.

V minulých letech se údaje o úspěšnosti výběru daní po prvním čtvrtletí již neměnily. Pokud tedy postupující krize nezpůsobí ještě hlubší výpadek, přijde stát oproti rozpočtovým plánům o 150 miliard.

K dispozici už nejsou žádné rezervy. Vláda sice v lednu rozhodla, že škrtne z provozu ministerstev 6,5 miliardy, už v březnu však tuto částku dala k dispozici pro podporu nezaměstnaných.

autor: Petr Holub

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama