Rodiny neutrácí, bojí se kroků vlády víc než krize

Petr Holub
3. 4. 2009 0:50
Lidé reagovali na loňskou reformu veřejných financí. Krizi zatím ignorují
Nakupovat? V akci možná. Ilustarční snímek
Nakupovat? V akci možná. Ilustarční snímek | Foto: Tesco Stores

Analýza - Poprvé od počátku nového století omezili Češi své reálné výdaje, loni utratili o tři procenta méně než v roce 2007. Vyplývá to z nově publikovaného šetření Českého statistického úřadu.

Průměrná domácnost utratila za jednoho člena měsíčně 11 926 korun, z toho 1590 korun za daně a pojistné. V roce 2007 utratil příslušník průměrné domácnosti měsíčně 11 600 korun, na daně šlo 1578 korun.

I když se útrata číselně zvýšila o 326 korun, zdaleka se tím nepokryla víc než šestiprocentní inflace. Viníkem propadu ve výdajích se tak staly vyšší ceny potravin a energie, spolu se spotřebními daněmi a DPH, které zvýšila vládní reforma veřejných financí.

Úspory místo domů

Reforma se na propadu rodinných výdajů podepsala ještě dalším způsobem. Lidé z obav před reformou přestali investovat do nemovitostí, přestali si půjčovat a místo toho začali spořit.

Rodinné příjmy na rozdíl od výdajů reálně rostly, projevilo se však zpomalení ekonomiky, protože růst byl dvakrát pomalejší, než v předchozích letech.

Ani snížení daní Topolánkovou reformou nebylo z pohledu rodin tak výrazné jako po předvolebních reformách na konci vlády ČSSD v roce 2006.

Český statistický úřad překvapuje daty o výdajích penzistů. I když příjmy starých lidí rostly pomaleji, než u běžných zaměstnanců, přesto jejich výdaje reálně vyrostly o 0,6 procenta. Staří lidé totiž nezačali víc spořit a veškeré své příjmy obratem utratili.

Topolánkova reforma snížila podle plánu podíl sociálních příjmů na rodinných rozpočtech. Z údajů ČSÚ je však vidět, že se úroveň dávek nevrátila před rok 2006, kdy je v předvolebním rauši mimořádně zvyšovala sněmovna.

Šťastný konec roku

Rodiny nezměnily svou strategii utrácení ani koncem roku, když Česko poprvé zasáhla krize. Do nemovitostí sice dávaly ještě méně peněz, ovšem o to víc utrácely za potraviny a další spotřební zboží.

Český statistický úřad.
Český statistický úřad. | Foto: ČSÚ

Resistenci Čechů na krizi vysvětlují data ČSÚ. Během roku se zvýšily mzdy i důchody, protože podniky i stát tak reagovaly na víc než sedmiprocentní inflaci. Ve čtvrtém čtvrtletí však ceny rostly pouze o 4,4 procenta a občanům tak zůstalo víc peněz k útratě.

Zprávy o nadcházejícím propadu průmyslové výroby a hrozící nezaměstnanosti tak nemuseli brát vážně.

Stejný efekt se zřejmě uplatnil ještě počátkem roku, kdy růst cen zpomalil až ke dvěma procentům. Výzkum společnosti STEM z března ukazuje, že se české rodiny cítí stejně, jako před dvanácti měsíci. 60 procent z nich se označuje za příslušníky vyšší či střední vrstvy (loni to bylo 59 procent) a pouze čtrnáct procent domácností žije od výplaty k výplatě (loni 15 procent).

Růst/pokles příjmů a výdajů rodin (v procentech)
2006 2007 2008 4/4 2008
Hrubé příjmy 3,1 4,8 1,8 4,3
Čisté příjmy 5,2 5,1 2,9 5,4
Čisté výdaje 7,2 8,5 -3,2 -3,2
Spotřební výdaje 10,2 3,7 1,5 2,4
Podíl dávek na příjmech 23,4 28,3 26,8 26,0

Zdroj: Český statistický úřad

Poznámka: Růst či pokles je uváděn proti stejnému období minulému roku. Inflace je započtena.

 

Právě se děje

Další zprávy