Analýza - Demise Dany Kuchtové neznamená jen odchod jedné ministryně. Je procitnutím ze snu o skvělé budoucnosti českého výzkumu.
K pádu ministryně školství nejvíc přispěly stížnosti rektorů a výzkumníků u premiéra. Jejich nespokojenost je pochopitelná.
ČTĚTE VÍCE:
Padl první Topolánkův ministr: Kuchtová končí
Odchodem Kuchtové to nekončí. Jde další člověk
Jak se přiblížit ke kvalitě výzkumné infrastruktury nejvyspělejších zemí, ukazovala Národní politika výzkumu a vývoje na léta 2004-2006, naposledy aktualizovaná před rokem.
Počítalo se v ní, že státní výdaje na výzkum dosáhnou procenta hrubého domácího produktu v roce 2010, zároveň bude možné čerpat deset miliard korun ročně z evropského rozpočtu na léta 2007-2013.
Výzkumníci i rektoři začlenili očekávané příjmy do rozvojových plánů svých univerzit a ústavů. Po návratu z letošních práznin zjistili, že všechno bude jinak.
Státní rozpočet počítá s tím, že výdaje na výzkum se zakonzervují na 0,6 procenta HDP. Evropské dotace bude možné čerpat nejdříve v roce 2009.
Marné sny
S tímto vývojem nikdo na školách ani v ústavech nepočítal. Nabídka peněz se zdála být prakticky nevyčerpatelná.
Nejlépe o tom svědčí úplně první z otázek, které chtěl nespokojený premiér Topolánek od ministryně Kuchtové minulý týden vysvětlit:
"V současné době se ve výzkumných organizacích a na vysokých školách připravuje dvacet velkých projektů, tedy projektů nad 50 milionů eur. Reálné jsou podle Evropské komise jen 3 až 4 projekty a Evropská komise požaduje seznam těch, se kterými ČR i nadále počítá. Pokračovat v přípravě všech dalších není možné i z ekonomických důvodů. Kdy, jakým mechanismem a podle jakých kritérií bude vybrána menší skupina těch projektů, u kterých je reálná naděje, že budou úspěšné?"
Souvislosti
- Šojdrová: Ministerstvo si programy mělo nechat
- Lidovci: Budeme žádat odvolání Kuchtové
- Rektoři se postavili proti Kuchtové. Kvůli penězům z EU
- Výhodný podnik ministerského úředníka: Eurofondy
- Evropské miliardy pro školství jsou v ohrožení
Fakta
- Dlouholetá protijaderná aktivistka se stala ministryní až napodruhé. Už v létě 2006 s ní Strana zelených, jejíž je místopředsedkyní, počítala na stejný vládní post v trojkoaličním projektu, který nakonec premiér Mirek Topolánek neuskutečnil.
- Bývalá předsedkyně sdružení Jihočeské matky, jejímž hlavním cílem je zastavení jaderné elektrárny Temelín, se jen těsně nedostala do sněmovny.
- Pětačtyřicetiletá bývalá učitelka předloni kandidovala také v komunálních volbách a stala se místostarostkou Českého Krumlova, když se do zastupitelstva dostala jako jediný zástupce zelených.
- I přesto, že vlastním tělem blokovala stavbu jaderné elektrárny, nepovažuje se za extremistku. "Nevládní organizace jsou hodně podceňovanou skupinou, prezidentem Klausem navíc démonizovanou, což je škoda. Intelektuální potenciál a vůle něco dělat pro tuto zemi je tam hodně velká," řekla Aktuálně.cz.
Časový stres
Až se nový ministr školství s komisí na čtyřech projektech domluví, budou účastníci velkého projektu stát před téměř neřešitelnou otázkou. Jak dojednat detaily projektu, zajistit čerpání peněz, provést všechny složité stavby i specializované nákupy a ještě kontrolu účetnictví do roku 2015?
"Dokončení projektu v časových limitech je vážně ohroženo," potvrdil rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Jeho ústav má spolupracovat na nejdůležitějším z plánovaných velkých projektu, Středoevropském technologické institutu.
Předtím bude nutné vyřešit hlavní výtku Evropské komise pro čerpání výzkumných peněz: vysvětlit, jak investice do vědy prospějí inovacím v průmyslu.
Když se vymstí kouzla rozpočtu
Další zklamání přinesl rozpočet. V tom letošním je na výzkum slíbeno 25 miliard korun, v rozpočtu na příští rok 23 miliard.
Vědci a rektoři si přitom zvykli, že v posledních letech se výdaje na výzkum zvyšovaly zhruba o dvě miliardy, v roce 2007 to bylo dokonce o sedm miliard.
Tak dramatické zvýšení bylo samozřejmě iluzí, protože ministři financí letos do příjmů počítali tři a půl miliardy z nedostupných evropských dotací. Zklamání ale není o nic menší.
Ostatně i když se rozpočet od marně plánovaných evropských dotací očistí, bude letošní zvýšení o jeden a půl miliardy nejmenší za posledních pět let, nepříliš vysoko nad očekávanou čtyřprocentní inflací.
Těžký úkol pro nástupce
Česko se podle prognóz světových institucí může vyrovnat nejvyspělejším ekonomikám pouze tím, že dokáže zlepšit svůj výzkum.
Například v pravidelném žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně vydává Světové ekonomické fórum, dosáhla Česká republika v letech 2005 a 2006 devětadvacátého místa mezi Španělskem a Tuniskem. I když je mezi novými členy EU vedle Estonska nejslibnější ekonomikou, vzdálenost od zemí severní Evropy, Spojených států, Japonska nebo Německa se nezmenšuje.
Přitom pět z devíti kritérií, které o konkurenceschopnosti rozhodují, popisují stav vzdělávacího systému, výzkumu a užívání nových technologií.
Není vinou odstupující ministryně, že se vzestup na žebříčku odsouvá. Jedním z nároků na nového ministra však bude otázka, jak s prázdnýma rukama obnovit zkrachovalé plány výzkumníků a technologů.
