Proč dostali učitelé přidáno? Čtěte sedm odpovědí

Petr Holub
10. 12. 2009 14:45
Hrozí krach rozpočtu? Bylo by lepší rozpočtové provizorium. A kdo za to může?
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Změny prosazené levicí do rozpočtu jsou nezodpovědné, populistické a zaplatíme za ně všichni. V nejhorším případě krachem veřejných financí.

Tato slova pronesl  místopředseda ODS Petr Nečas poté, co poslanci ve středu pozdě večer schválili rozpočet na rok 2010.

ODS však zároveň nechala nejdůležitější zákon politické sezony projít.

Proč to udělala, když rozpočet byl ve finále dotvořen v režii levice, která prosadila své přesuny státních peněz na platy a do sociálních sfér?

Rozpočtové provizorium, které by při nepřijetí rozpočtu hrozilo, by podle Nečase způsobilo větší katastrofou, než úpravy rozpočtu.

A co na to levice? Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka rezolutně odmítl obvinění, že změny v rozpočtu zadlužují budoucí generace.

Připomněl, že schodek letošního rozpočtu, který prosadila Topolánkova vláda,  překročí 200 miliard a bude mnohem vyšší, než deficit právě schváleného plánu státních financí. 

Do jaké míry zasáhli politici do ekonomického vývoje, objasní odpovědi na následujících sedm otázek.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: Proč označil Nečas chování levicových politiků za populistické?

Sociální demokraté prosadili do rozpočtu změny, které zabrání tomu, aby se snižovaly mzdy učitelům a dalším státním zaměstnancům. To se jim může vyplatit v jarních volbách.

Státu tím vyrostly výdaje o sedm miliard, proto sociální demokraté v jiných kapitolách škrtali, například pět miliard vzali z dopravních staveb. Podle občanských demokratů to je chybný přístup, protože státní investice do dálnic mohou povzbudit chřadnoucí ekonomiku.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: O kolik mohou pozměňovací návrhy zvýšit rozpočtový schodek?

Plánovaným schodek dosahuje 163 miliardy, reálně je hrozba, že se zvýší o tři miliardy. Sobotka totiž škrtal v nemocenské, penzích a výdajích na státní dluh. Tyto peníze však bude muset stát tak jako tak zaplatit.

Zároveň hrozí zvýšení schodku o dalších pět miliard. Sociální demokraté totiž slíbili, že pět miliard odebraných dopravě na jaře doplatí z dividend státní firmy ČEZ. Podle rozpočtové metodiky evropské unie se ovšem dividendy do příjmů rozpočtu nepočítají.
Nečas i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek varují, že deficit celkem vyroste až o 15 miliard, pokud ČSSD prosadí některé další zákony, například třinácté důchody.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: Proč se Nečas obával rozpočtového provizoria?

Česko zažilo rozpočtové provizorium v prvních třech měsících roku 2000. Podle zákona se smí jednotlivým ministerstvům rozdělit každý měsíc dvanáctina z výdajů, které měly v minulém roce.

Za současných podmínek by stát ušetřil, protože výdaje v příštím roce vyrostou o 30 miliard. Nejmenší radost by z toho měl ministr dopravy, protože má v příštím roce dostat o 20 miliard korun víc.

Podle Nečase i ministra financí Eduarda Janoty je však provizorium příliš velkým rizikem pro pověst Česka ve světě. Češi si v příštím roce chtějí půjčit 280 miliard korun. Provizorium může způsobit, že si investoři započítají u dluhopisů rizikovou prémii. Zvýšení úroků o procento znamená dlouhodobě ztrátu desítek miliard.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: Přiblížilo se Česko schválením schodku krachu veřejných financí?

Občanští demokraté připomínali případ Řecka, které se letos zadlužilo částkou 12,7 procenta HDP.

Investoři mu nechtějí půjčit a Řekové jsou plně závislí na pomoci Evropské centrální banky. Čechům hrozí při vysokých schodcích větší riziko, protože nejsou členy eurozóny a o pomoc by museli podobně jako Maďaři žádat Mezinárodní měnový fond. Maďarům nechtěl nikdo půjčit, když jejich schodek překročil devět procent HDP.

Letošní schodek českých veřejných financí dosáhne podle odhadu Evropské komise 6,6 procenta HDP a překročí tak 200 miliard, rozpočet na příští rok připouští deficit 5,3 procenta. Nečas a Janota varují, že se zásahem levice schodek zvýší na 5,5-5,8 procenta. ČSSD tvrdí, že se schodek nezvýší.

Přitom nejde předpovědět, kdy přestanou banky České republice půjčovat.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: Kdo způsobil, že letošní schodek překročí 200 miliard?

Hlavním viníkem je krize, která snížila hospodářský výkon země a tím i příjmy rozpočtu. Sobotka obviňuje ze schodku někdejšího ministra Kalouska, který údaje o krizi ignoroval a naplánoval výdaje, jako kdyby ekonomiku čekal pětiprocentní růst.

Sociální demokraté tak paradoxně kritizují politiku, která je v principu levicová. Kalousek udržel státní výdaje na vysoké úrovni a tím zbrzdil ekonomický propad. Stát letos utratí o pět procent víc, než loni, a tím v ekonomické bilanci kompenzuje propad průmyslu.

Stát například zvýšil o deset procent důchody a o sedm procent výdaje na platy státních zaměstnanců. Díky tomu se nesnížila spotřeba domácností, která je základním pilířem ekonomiky.

Česká ekonomika letos zřejmě propadne o čtyři procenta. Propad mohl být dvakrát hlubší, kdyby se stát nezadlužil dvěma sty miliardami.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: Vyplatí se zachraňovat národní ekonomiku tím, že se stát vysoko zadluží?

Příkladem, že se dluhy vyplatí, může být Polsko.

Také se letos zadluží cca sedmi procenty HDP, udrželo ale ekonomický růst a dává se za příklad ostatním evropským státům. Řecku se tato cesta nevyplatila. Ekonomika zpomalila jen o procento, ovšem třináctiprocentní schodek způsobí další vážné ekonomické potíže.

Dluhy Topolánkovy a Fischerovy vlády zabránily hlubšímu poklesu ekonomiky, bývalí i současní ministři však tvrdí, že další dluhy už nejsou možné a vadí jim každá miliarda navíc. To se logicky nelíbí sociálním demokratům, kteří chtějí vyhrát volby. Možnosti levicové politiky však do značné míry vyčerpaly předchozí pravicové vlády. Nutnost odstranit dvousetmiliardový schodek bude i ČSSD po případném volebním vítězství nutit k tvrdým úsporám v pravicovém duchu.

Foto: Aktuálně.cz

Otázka: Jak se může Česko svého schodku zbavit?

 Evropská komise vyzvala Českou republiku, ať každoročně sníží deficit o procento HDP, tedy zhruba o 40 miliard korun.

Češi musí už počátkem roku navrhnout nástroje, kterými toho chtějí dosáhnout. Ministr Janota ovšem tvrdí, že žádné takové nástroje nemá k dispozici. Stát bude muset zvýšit příjmy a snížit výdaje, což nepůjde beze změny zákonů. Před volbami však nebude pro nepopulární normy hlasovat žádná strana.

Ekonomové doporučují zvýšit daň z přidané hodnoty a majetkové daně, zároveň zavést vyšší sazbu pro daň z příjmu bohatších lidí. Rychle se dají ušetřit výdaje státu na stavební spoření, rodinné dávky, zrušení úředních míst tam, kde protínají kompetence státu, krajů a obcí. Případně se dají po maďarském vzoru omezit málo efektivní dopravní investice.

Návrh na záchranu rozpočtu slíbil ministr Janota předložit příští vládě.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Biden si volal s prvním zahraničními lídry od své inaugurace

Americký prezident Joe Biden si v pátek telefonoval s prvními zahraničními lídry od své středeční inaugurace. Nejdříve hovořil s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, se kterým se podle agentury Reuters dohodli spojit síly v boji proti koronaviru. Následně šéf Bílého domu volal mexickému prezidentovi Andrésovi Manuelovi Lópezovi Obradorovi. Ten označil hovor za "příjemný a zdvořilý" a dodal, že vše nasvědčovalo tomu, že vztahy mezi oběma státy budou dobré.

"Probrali spolupráci ohledně vakcín," citoval Reuters z komuniké úřadu kanadského ministerského předsedy. Podle agentury AP státníci probírali možnost, aby Kanada dostávala vakcíny proti covidu-19 z výrobního zařízení firmy Pfizer v americkém Michiganu. V současné době Ottawa obstarává všechny dávky očkovací látky ze zařízení Pfizeru v Belgii a firma jí už oznámila, že bude mít v dodávkách zpožděn

Zdroj: ČTK
Další zprávy