Praha - Nejzásadnější dokument EU za posledních deset let zřejmě skončí u Ústavního soudu. Poslanci zahájili debatu o ratifikaci, ODS se ale chce ptát.
"Smlouva je ztělesnění snahy dohodnout se a vzájemně si ustoupit. Je to nejlepší kompromis, kterého EU byla schopná dosáhnout. Považuji ji za skutečný úspěch," řekl v úvodu debaty ministr Alexander Vondra (ODS).
Sněmovna dnes sice několik hodin debatovala, nakonec ale konečné hlasování odložila na jiný termín.
Čtěte také: EU se zbavila černého Petra. Má novou smlouvu
ODS má ale proti smlouvě velké výhrady a zdráhá se ji schválit. Už loni v listopadu na Kongresu ODS přemýšlela, jak z nepříjemné situace ven. Premiér ODS totiž smlouvu za Česko již podepsal a pokud by ji parlament neratifikoval, znamenalo by to pád vlády, kterou vede ODS.
Čtěte také: Stvrdit evropskou smlouvu? ODS skřípe zuby
Ústavní soud bude mít práci
Receptem má být Ústavní soud. Politici ODS se chtějí ptát, zda není smlouva v rozporu s českou Ústavou. Smlouvou ztrácíme právo veta asi v padesáti oblastech. Než se rozhodnu, chci vědět, jaké je stanovisko ústavního soudu," argumentoval například poslanec Jan Schwippel (ODS).
"Je to legitimní požadavek," přidal se Petr Bratský (ODS). "Budeme se pokoušet prosadit tento návrh v Senátu. Pokud by se to nepodařilo, přednesu to na ústavněprávním výboru. Musíme přezkoumat ty části,které by mohly být v rozporu s listinou práv a svobod," řekl poslanec Marek Benda (ODS).
"Chci přerušit projednávání, nechci tady prohnat smlouvu rychle prvním čtením. Chci jednat svébytně, nemám záruku, co udělá Senát," navrhl naopak Schwippel.
Výhrady mají i komunisté. Ti zase požadovali, aby se prodloužila lhůta pro projednávání na 150 dní. Také chtěli mít k dispozici přesný text. Ten ale nabídl právě ministr Vondra, jehož ministerstvo se rozhodlo vydat smlouvu jako samizdat, protože není k dispozici konsolidované znění v národních jazycích.
Bude možné vystoupit z EU
Smlouvu nakonec hájili jen sociální demokraté. "Smlouva poprvé připouští možnost vystoupit z EU. Nemyslím, že je reálné, aby to někdo využil. Ale ta možnost může překvapivě posilovat pocit soudržnosti. Smlouva může být posílením EU jako ekonomického celku," řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek.
"Premiér Topolánek stvrdil něco, co může být v rozporu se základními lidskými právy. Nemá to logiku. Pokud jsou pochybnosti v ODS, měl to soud posoudit dříve, a pak měl premiér podepisovat," oponoval návrhu vládních poslanců Milan Urban (ČSSD).
Smlouva má nahradit nepřijatou evropskou ústavu, kterou před dvěma lety odmítli voliči ve Francii a v Nizozemsku. Nový dokument by se měl ratifikovat do konce roku, Česko na to má tedy devět měsíců.
Lisabonský dokument už schválilo například Maďarsko, Malta, Slovinsko, Rumunsko a Francie. Ve Velké Británii prošla částečným hlasováním, konečné se očekává v dubnu, Irsko ji jako jediná země bude schvalovat v referendu koncem května. V Nizozemí a Švédsku budou parlamenty smlouvu ratifikovat na podzim.
Smlouva ale nepřináší přehledný návod, jak má Evropa v budoucnu fungovat. Z právního hlediska je - na rozdíl od zkrachovalé euroústavy - jen novelizací stávajících smluv.
Nejproblematičtější body byly odsunuty do pozadí. Nový hlasovací systém dvojí většiny, proti němuž brojili zejména Poláci, byl odložen na rok 2017. A listina základních práv bude ve Velké Británii a Polsku nezávazná. Katalog svobod občana EU znamená, že teoreticky sice bude existovat právo na práci a podnikání kdekoliv v EU, to je ale svázáno natolik přísnými národními předpisy, že se fakticky nic nezmění.
