Tento paradox představuje pro Paroubka cenný kapitál. Vytváří kolem něho obraz politika, který necelý rok před volbami čistí svou stranu od problémových lidí, kteří by mohli svými aférami poškodit ČSSD v předvolební kampani.

Zatím naposled to Paroubek provedl včera. Rozhodl se, že ministra zemědělství Petra Zgarbu, který nedokázal zabránit spekulativním převodům pozemků spravovaných Pozemkovým fondem, vystřídá Jan Mládek.

O včerejším vývoji a Kauze Pozemky ČTĚTE ZDE

"Situace se případem s pozemky vyhrotila a to poslední, co si premiér přeje, je skandál pár měsíců před volbami," popisuje Paroubkovo rozhodnutí jeho spolupracovník.

Politolog Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík ale upozorňuje, že tak jednoznačně nelze na Paroubkovu stranickou personalistiku pohlížet. "Nevidím tam znaky toho, že by Paroubek opravdu čistil stranu postupně od všech problémových lidí. On je k těmto krokům obvykle donucen okolnostmi a tlakem veřejnosti. Ale když už k tomu dojde, tak to umí prezentovat jako očistu," říká Císař.

Čekání na velký malér

Paroubkovo čekání na správnou příležitost ilustruje případ bývalého šéfa premiérovy kanceláře Zdeňka Doležela. Jen několik týdnů po nástupu Paroubka do čela vlády lidé z premiérova nejbližšího okolí mimo oficiální záznam prohlásili, že Doležel do Paroubkova týmu nepatří, není u něho všechno v pořádku (podezřelé hospodaření v době, kdy vedl kulturní dům ve Velkém Meziříčí) a že by měl odejít.

Pokud by Paroubek skutečně cíleně čistil stranu od kontroverzních osob, skončil byl Doležel prakticky okamžitě. Premiér ho však z křesla šéfa svého kabinetu vyhodil až na konci léta po aféře Unipetrol, kdy Doleželova pozice byla před veřejností neobhajitelná.

"Paroubek to nedělá podle žádného rafinovaného plánu, ale k těmto krokům se odhodlává až tehdy, kdy je to zkrátka neudržitelné," soudí Císař.

Politolog Palackého Univerzity v Olomouci Pavel Šaradín dodává, že i v těchto souvislostech působí Paroubkovo jednání navenek pozitivně. "I když v tom není záměr opravdu poctivě očistit stranu a je to třeba jen kalkul s momentální situací, tak je třeba ocenit, že některé lidi premiér opravdu odsouvá pryč."

Na záporné hrdiny se zapomíná

Ondřej Císař navíc potvrzuje, že lidé i tyto vynucené kroky ocení. "Tyto věci fungují a strana pak vypadá poctivější. Za půl roku si už lidé nebudou ČSSD spojovat s Doleželovou nebo Zgarbovou aférou. Vždyť kolik lidí dnes ví, že k ČSSD patřili Ivo Svoboda nebo Barbora Snopková?"

Průzkumy voličských preferencí nezkoumají důvody, proč lidé věří dané straně. Není z nich tedy možné vyčíst, zda a jak silně Paroubkova stranická personalistika u voličů zabírá. Platí ale, že při nástupu Paroubka do čela vlády podporovalo ČSSD podle analýz Centra pro výzkum veřejného mínění 10 procent lidí. V říjnovém průzkumu jich bylo už přes 22 procent.

Za tu dobu premiér "odklidil do ústraní" Stanislava Grosse (kauza Byt), Zdeňka Doležela (kauza Unipetrol), Miladu Emmerovou (špatné vedení zdravotnictví) nebo policejního prezidenta Jiřího Koláře (kauza Krejčíř).

Paroubek hlasování nepotřebuje

Podle lidí z vedení ČSSD, kteří však včera hovořili jen pod příslibem anonymity, má Paroubek pohyb lidí ve vlivných funkcích plně ve svých rukou. "O odchodu Zgarby a nástupu Mládka jsme se na grémiu nebavili ani oficiálně, ani neoficiálně. Paroubek si tyto věci rozhoduje sám, nepotřebuje si to nechávat odhlasovat," řekl člen užšího stranického vedení.

Strana svému neoficiálnímu šéfovi (podle platných stanov vede ČSSD první místopředseda Bohuslav Sobotka) věří a nechává mu volnou ruku. Po "nechápaném filosofovi" Vladimíru Špidlovi a Stanislavu Grossovi, u kterého pověst protřelého stratéga vzala za své při nevěrohodném vysvětlování nákupu drahého bytu, mají sociální demokraté v čele vůdce, který jedná.

"Paroubek si buduje cenný kapitál do budoucna. Proti politickým soupeřům bude totiž moci používat větu: Podívejte se, jak jsem se při aférách svých lidí tehdy zachoval já!" upozorňuje Pavel Šaradín.