Po mimořádném jednání tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů, to řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Odbory odmítly vládní návrh na odložení účinnosti normy na 1. duben 2007, během něhož by se odstranily největší chyby.
Vláda dříve plánované odložení platnosti normy obhajovala množstvím chyb, které prý jsou v zákoně obsaženy.
| Odboráři chtěli jít za zákoník do ulic ČTĚTE ZDE |
Zákoník prosadila ve sněmovně ČSSD spolu s komunisty přes veto prezidenta republiky.
Nečasova analýza: v Zákoníku práce je 60 chyb
O posouzení kodexu požádal vládní legislativce ministr práce Petr Nečas (ODS). Podle něj analýza jeho ministerstva prokázala, že by bylo nutné novelizovat 60 bodů. Kodex by prý mohl být v několika ustanoveních i v rozporu s Ústavou.
Podle zastánců normy je to naopak moderní zákon, který zajistí potřebnou ochranu zaměstnanců.
Největšími zastánci nového zákoníku byly vedle levicových politiků odbory. Největší odvorová centrála Českomoravská konfederace odborových svazů už dokonce plánovala demonstrace, pokud by norma v lednu nezačala platit.
Odbory mají demonstraci stále v záloze
Odbory nepřistoupily podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha k dohodě kvůli obavám z toho, jaká vláda zde bude za několik měsíců a tedy i riziku dalšího odložení účinnosti. "O úpravách jsme připraveni intenzivně jednat," dodal Štěch.
Demonstraci svolanou před Úřad vlády na 25. listopadu na podporu zákoníku odbory ale zatím neodvolaly.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy (SPD) Jaroslav Míl uvedl, že odbory odmítnutím dohody převzaly odpovědnost za ekonomické dopady, které kvůli přijetí chybné legislativy vzniknou.
Zaměstnavatelé: To nemůžeme zvládnout
Podle zaměstnavatelů tak hrozí například kolaps veřejné dopravy, ochromení záchranné služby v podnicích či ohrožení zdravotní péče občanů.
"Přechod na nový zákoník nezvládneme. Prováděcí předpis, jehož návrh jsme dostali teprve nedávno, si vyžádá změny, na něž se budeme připravovat nejméně rok," prohlásil prezident Svazu dopravy Jaroslav Hanák.
Sporným místem v zákoníku s velkým dopadem je nutnost započítání doby pohotovosti zaměstnance do jeho pracovní doby. Podle SPD bude kvůli tomu u silniční dopravy chybět přes 1500 řidičů, u městské hromadné dopravy 370 řidičů a u Českých drah 600 nových pracovníků.
Soukromé bezpečnostní agentury prý nebudou schopny zajistit dosavadní ostrahu, záchranná služba bude potřebovat zvýšit počet lékařů na dvojnásobek.
Budou problémy s přesčasy lékařů
Konkrétně u lékařských profesí, kdy dosud lékaři při výkonu pohotovosti setrvávají na pracovišti, bude tato část jejich pracovní činnosti hodnocena jako přesčas, nikoli jako pohotovost.
"Fond pracovní doby umožňuje jen určitý počet přesčasových hodin ročně, po dovršení tohoto limitu již lékaři sloužit pohotovost na pracovišti nebudou moci," vysvětlil prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Zákoník prosadila ve sněmovně ČSSD spolu s komunisty přes veto prezidenta.
Kritici míní, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a v důsledku tak poškodí lidi, kteří práci marně shánějí.
Naopak jeho zastánci soudí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců.
