reklama
 
 

Mladé tváře KSČM zažily socialismus jen ve školce. Padesátá léta nechme historikům, vyzývají

4. 7. 2018
Patří k nejmladším političkám KSČM, dobu před rokem 1989 téměř nezažily a zločiny komunismu nechtějí příliš rozebírat.

Praha - Stalo se to zatím jen jednou a pro přítomné novináře to byla událost. Když nedávno začala pravidelná tisková konference KSČM v Poslanecké sněmovně, nebyl na ní ani předseda Vojtěch Filip, ani předseda klubu Pavel Kováčik. Místo nich vystoupily dvě o poznání mladší poslankyně - Květa Matušovská a Hana Aulická Jírovcová.

"To byla ale spíš náhoda. Já ani kolega Kováčik jsme zrovna nemohli, navíc obě prezentovaly odborné věci, ne politické postoje naší strany," vysvětluje předseda Filip. Jedním dechem ale dodává, že za mladší tváře ve straně je velmi vděčný a chce, aby dostávaly prostor. 

V členské základně strany sice nadále jasně převládají starší ročníky, podle čehož vypadá i složení jejích orgánů včetně poslaneckého klubu, ale i tak je zřejmé, že se i zde mladší generace pomalu dere dopředu. I když je v řadě ohledů jiná, v mnohém zůstává věrná historii své strany. Každopádně pro Filipa je tato mladá krev důležitá i v tom, že ji potřebuje ve vnitrostranických bojích proti ještě ostřílenějším "kozákům" typu Josefa Skály a dalších.

Dvě mladé političky ve sněmovně, jedna v europarlamentu

Nejmladší poslankyní KSČM je čtyřiatřicetiletá Květa Matušovská, která sedí ve sněmovně šestým rokem. Do strany ale vstoupila ještě podstatně dřív. Uvažovala o tom už ve svých osmnácti letech, k činu se odhodlala o dva roky později. "Byla to pro mě jediná strana, která nebyla zapletena do žádných skandálů a korupce. Také její volební program mi byl blízký," vysvětluje žena, která je zároveň zastupitelkou Pardubického kraje a obce Javorník.

Podobně brzy se stala členkou KSČM další mladší poslankyně této strany, sedmatřicetiletá Hana Aulická Jírovcová. "Když jsem v 21 letech vstupovala do politiky, tak jsem to nedělala proto, že jsem se stala členkou KSČM, ale protože jsem chtěla pracovat pro lidi, pro oněch dolních deset milionů," popisuje s tím, že na ni mělo vliv i to, že ve straně byl její otec i dědeček. "Pomáhali lidem, to se mi líbilo," podotýká.

Asi nejčastěji je vidět rovněž sedmatřicetiletá Kateřina Konečná, která se poprvé stala poslankyní už v jednadvaceti letech. Její kariéra v KSČM rostla, po dvanácti letech ve sněmovně ji v roce 2014 voliči poslali do Evropského parlamentu. 

Všechny tři političky mají mimo jiné společné to, že se jen minimálně vyjadřují k ožehavým politickým tématům, která nadále patří "zaslouženým" straníkům, jako je Filip s Kováčikem, nebo třeba Josefu Skálovi a v poslední době i poslanci Leu Luzarovi. Matušovská i Aulická Jírovcová se soustředí především na sociální problémy, kde mají vysokou šanci oslovit voliče.

"Jsou to problémy matek samoživitelek, důchodců, kteří žijí na hranici chudoby, nebo domácností a jednotlivců, kteří čelí exekucím," vyjmenovává Matušovská. "Věnuji se ze všeho nejvíce sociální oblasti - od nízkých důchodů přes obrovské problémy lidí získat slušné bydlení až po spoustu dalších věcí, které souvisejí se sociálními jistotami," přidává se Aulická Jírovcová.

Na rozdíl od nich se Konečná stará v Evropském parlamentu o to, aby komunisté měli "evropský střih" a byli co nejvíce součástí podstatně širšího levicového hnutí. Konečné v tom nepomáhá jen věk, ale také jazykové znalosti a množství kontaktů v řadě zemí. 

Jakmile ale přijde řeč na politiku a jejich pohled na minulost i současnost, stanoviska mladších členek strany se příliš neliší od starších straníků. Matušovská přitom upozorňuje, že těžko může srovnávat současnost a dobu před rokem 1989, kdy chodila do mateřské školy. "Pokud se podíváme před rok 1990, tak zjistíme, že zde existoval určitý typ sociálního státu, který měl na vysoké úrovni sociální oblast jako zdravotnictví, zaměstnání, rekreace nebo odborové organizace," vyjmenovává nejmladší poslankyně KSČM.

Matušovská přiznává, že jí lidé často připomínají procesy 50. let a řadu obětí, které má tehdejší režim na svědomí. "Ale taková prostě byla poválečná doba. To už nikdo z nás nevrátí. Dnes se naopak dávají do popředí samé klady současné společnosti, ale už se upozaďuje například problém levné práce, nárůst duševních poruch či systémová korupce," říká.

Podobně i europoslankyně Konečná mluví při pohledu na komunistické zločiny o tom, že toto období musí zkoumat historici, zatímco politici by se měli hlavně soustředit na současnost. "Moje generace byla vychovávaná po roce 1989, takže se nechceme moc vracet do minulosti, nikdo z nás nejsme historici," tvrdí Konečná.

Ale co padesátá léta, sovětská invaze v roce 1968 nebo normalizace? "Ale strana má k tomuto dokumenty, které považuji za vyvážené, dřívější KSČ se omluvila. Teď je třeba prosazovat program, který jsme si určili po roce 1990," reaguje Konečná.

"Rozhodně nepatřím k těm, kteří by hájili tyto šílenosti. Ale dnes je tolik práce a problémů, že když se bavím s mladými lidmi, tak mi říkají, pojďme se raději bavit o tom, jak vyřešit bydlení pro obrovské množství lidí, kteří ho nemají, než abychom debatovali o minulosti," dodává.

Video: Vojtěch Filip oznamuje, že komunisté podpoří vládu

O tom, zda vláda ANO a ČSSD získá důvěru, se v Poslanecké sněmovně rozhodne 11. července. | Video: DVTV |  06:58

autor: Radek Bartoníček | 4. 7. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama