Milion chvilek odráží výzvy k demonstraci. Respektujeme právní stát, vysvětlují lidem

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
4. 10. 2019 12:31
Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář a jeho spolupracovníci vybírají v těchto dnech nové tváře do týmu. Ještě více ale řeší, co a jak by měl spolek dělat dál. Po zastavení trestního stíhání Andreje Babiše kvůli Čapímu hnízdu čelí výzvám rozhořčených lidí, kteří volají po brzké velké demonstraci. Spolek to však odmítá. Čas demonstrací podle něj teprve přijde.
Mikuláš Minář mluví na jedné z demonstrací, na které on a další lidé požadovali odchod ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
Mikuláš Minář mluví na jedné z demonstrací, na které on a další lidé požadovali odchod ministryně spravedlnosti Marie Benešové. | Foto: Jakub Plíhal

"Spousta lidí byla z tohoto zastavení stíhání právem rozčilená a chtěli co nejdříve demonstrovat," řekl pro Aktuálně.cz místopředseda spolku Benjamin Roll.

Spolek však stojí před zásadní otázkou: Je možné tlačit na změnu rozhodnutí státního zástupce poté, co příznivci spolku v minulých měsících demonstrovali za nezávislost justice? "Problém je v tom, že demonstrovat proti tomu rozhodnutí by bylo popřením respektu k právnímu státu. Jen proto, že se nám rozhodnutí nelíbí, nemůžeme vynucovat jeho změnu. Můžeme však toto rozhodnutí kritizovat, obzvlášť pokud je odůvodnění velmi slabé," uvedl Roll.

Ten také vystoupil minulý víkend na akci v Brně, kde on i někteří další řečníci poukazovali na nejasnosti v rozhodnutí žalobců o zastavení trestního stíhání premiéra a dalších obviněných. Nikdo z nich ale přímo proti zastavení nevystoupil. 

O tom, že zastavení stíhání vedení "chvilek" zaskočilo, svědčí to, že jen několik hodin před ním vydali prohlášení, ve kterém lidi vyzvali, aby vyšli ven. Ovšem, ne aby proti něčemu protestovali, ale aby uplynulou sobotu 28. září učinili "kroky pro demokracii", tedy spíše obecně podpořili demokracii a občanskou soudržnost.

"Ráno jsme poslali lidem v regionech informace o této akci, jenže oni si to často přečetli až odpoledne, když přišli z práce. A mezitím bylo oznámeno zastavení stíhání u Čapího hnízda. V takové chvíli se lidem zdál původní koncept akce nedostatečný. Zastavení stíhání vzbudilo v lidech emoce, které potřebovali dostat ven. Byli by nejraději, aby byla nějaká velká demonstrace, a to co nejdříve," potvrzuje slova Rolla další členka úzkého týmu Milionu chvilek pro demokracii Veronika Vendlová.

"Vysvětlovali jsme lidem, že situaci považujeme za vážnou, že je správné se ozvat, ale také že je nutné vyžadovat, ať žalobci své rozhodnutí podrobně vysvětlí," podotkla.

Pohár může najednou přetéct, tvrdí Mikuláš Minář

Předseda spolku Mikuláš Minář sdělil Aktuálně.cz, že spolek chce navázat na jarní vlnu demonstrací, což by se mohlo podařit 16. listopadu na Letné, kam se spolku v létě podařilo přilákat čtvrt milionu lidí.

Akce Kroky pro demokracii.
Akce Kroky pro demokracii. | Foto: ČTK

"Na obzoru už se rýsují nové významné hrozby. Vidíme, že vládnoucí garnitura si troufá měsíc co měsíc víc. Cítím, že frustrace i touha po změně se prohlubují. Uvidíme, kdy vyrazí na povrch. Může to být na Letné, ale může to být také mnohem dříve. Vzpomeňme si, jak to bylo na jaře. Kapka za kapkou a najednou pohár přeteče a uvolní se síla, která má potenciál týden co týden růst," míní Minář.

Co a jak bude spolek dělat, chce oznámit až na Letné. Teď je podle něj prvořadé posílit tým lidí, kteří tvoří Milion chvilek pro demokracii. "Máme od jarní vlny protestů takové množství práce, že už ji v dosavadním složení nelze dlouhodobě zvládat. Naše práce obsahuje obrovské množství komunikace, analytické práce a organizace. Chceme být připraveni na to, že může dojít k tak vážným útokům na demokracii, jaké tu dosud ještě nebyly, a chceme, aby možnosti naší odezvy byly ještě větší než na jaře. Budeme moci začít nové projekty, budeme moci posílit naši práci v regionech a lidé se časem budou setkávat s novými tvářemi," vysvětluje Minář. 

Podle jeho slov je nepochybné, že spolek bude nadále sledovat politickou situaci, bránit demokratické instituce a povzbuzovat lidi k zájmu a aktivitě. "Politici si budou muset zvyknout, že pokud budou nadále porušovat pravidla, zneužívat moc a poškozovat demokratický systém, mohou se potýkat se stále rostoucí občanskou nespokojeností," avizuje.

Demonstrace proto podle něj zůstanou významnou součástí spolku. "Situace se zhoršuje a politici musí vědět, že veřejnost je schopná na jejich nekalosti reagovat," říká Minář, který ale vzápětí upozorňuje, že přesto demonstrace nejsou to nejdůležitější.

"Demonstrace poukazují na problémy, což je důležité, ale nemohou vyřešit jejich příčiny. Demonstrace jsou nástroj, jak může veřejnost dát najevo, že je něco nepřijatelné, jak se bránit. Zároveň je ale zřejmé, že dlouhodobé řešení spočívá jedině v proměně společenské atmosféry, která se promítne do odlišných výsledků voleb," říká předseda spolku s tím, že to může znít jako klišé, ale on největší smysl vidí "v dlouhodobé vytrvalé drobné práci pro demokracii".

"Všem lidem vzkazuji, aby neházeli flintu do žita a vytrvali. Jsme běžci na dlouhou trať. Desetkrát delší než maraton," prohlašuje Minář.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy