Praha - V Česku loni proti roku 2005 vzrostl počet odposlechů. Policisté loni nasadili více než 7500 odposlechů. O rok dříve to přitom bylo asi 7300. Celkem loni policisté odposlouchávali 4386 osob.

Ministr vnitra Ivan Langer to dnes oznámil na tiskové konferenci, na které představil resortní analýzu odposlechů za minulý rok. Podle Langra se však policie bez odposlechů při své práci nemůže obejít.

"Odposlechy musí být nadále nedílnou součástí policie," řekl novinářům. Podle něj však pro jejich použití musí fungovat pevně stanovené zákonné mantinely.

Čtěte speciál Aktuálně.cz: Policie odposlouchávala politiky i jejich děti

Langer chce analýzu každý rok

Langer doplnil, že ministerstvo chce analýzu týkající se odposlechů předkládat pravidelně každý rok. Ministr si myslí, že odposlechy by měly být přísně kontrolovány. Langer ještě jako opoziční politik dlouhodobě kritizoval nadměrné používání odposlechů. Do roku 2005 počet odposlechů jenom stoupal.

V roce 2004 bylo například nasazeno asi 10.000 odposlechů. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl.

Langer si pokles mimojiné vysvětluje i tím, že se o odposleších začalo mluvit. "V roce 2005 přišel se svou iniciativou proti zneužívání odposlechů prezident Václav Klaus. Přišlo i vyjádření tehdejšího policejní prezidenta. Věřím, že to zapůsobilo," řekl Langer.    

Vláda nedávno schválila novelu trestního řádu, která upravuje pravidla pro použití odposlechů. Lidé se budou moci v budoucnu možná dozvědět, že je odposlouchávala policie.

Co navrhuje vláda: O jejím záměru čtěte více ZDE

Projde parlamentem odškodné za odposlechy?

V případě, že by postup policie považovali za neoprávněný, budou moci žádat odškodné. Normu teď musí posoudit ještě poslanci a senátoři.

Odposlouchávaný by se podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) měl nejpozději do jednoho roku po pravomocném uzavření konkrétního případu dozvědět o odposlechu.

Následně by mohl požádat Nejvyšší soud o přezkum nařízeného odposlechu a případně žádat náhradu škody.