Krize přiškrtí v dalších letech platy, dálnice a úřady

Petr Holub
5. 5. 2009 7:00
Seznam úspor, kde hodlá stát krotit své výdaje v nejlbližších několika letech, je dlouhý
Peníze. Ilustrační foto
Peníze. Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Seznam úspor, kde hodlá stát krotit své výdaje v nejlbližších několika letech, je dlouhý.

Méně peněz dostane každý, kdo nemá příjmy zaručeny zákonem.

Nejvíc se bude šetřit na investicích do dálnic, když stát zruší svůj třináctimiliardový příspěvek fondu dopravní infrastruktury.

Stejnou částku ministr financí škrtne z provozních výdajů všech státních úřadů. Kromě toho se ovšem na dva příští roky zmrazí platy státních zaměstnanců, což už v roce 2011 přinese úsporu přes 10 miliard.

Zdravotnických 15 miliard

O podporu přijdou státní dráhy a soukromé školy, zmrazí se výdaje na obranu a výzkum. Zvyšovat se nebudou příspěvky státu zemědělcům, ani obecním a krajským úřadům na výkon státní správy.

Pouze v jednom případě se ministr financí pokusí zasáhnout do mandatorních výdajů předepsaných zákonem. Navrhne sněmovně, aby zrušila povinnost zvyšovat státní platby zdravotním pojišťovnám podle růstu průměrné mzdy a spokojila se zvýšením o inflaci oproti roku 2009.

Pokud se tento nepodaří prosadit, zvýší se výdaje za státní pojištěnce z letošních 47, 4 miliardy do roku 2012 o dalších 15,4 miliardy.

Sekyra na důchodovém účtu

Vláda na druhé straně výhled rozpočtu zhoršuje.

V rámci boje s krizí totiž snižuje sociální pojistné tak dramaticky, že se na účet důchodů a nemocenské sejde v roce 2011 o 50 miliard, než se dosud předpokládalo. Většinu této částky bude muset stát doplatit z jiných kapitol.

Pokud všechny úsporné plány vyjdou, růst státních výdajů se v příštím roce zastaví. Poté porostou polovičním tempem, tedy o 30 miliard v roce 2011 a o dvojnásobnou částku o rok později. V roce 2012 tak vláda utratí 1145 miliard.  

ZPĚT na článek o výhledech státního rozpočtu

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy