Praha - Prezident Václav Klaus ve čtvrtek jmenoval dvanáct nových soudců, učinil tak naposledy ve své funkci.
Za celkem skoro 800 jmenování mu při této příležitosti poděkoval ministr Pavel Blažek (ODS). Zdůraznil, že Klaus jako hlava státu ve funkci přes své často velmi kritické názory výrazně podporoval české soudnictví.
Čtvrteční akt jmenování, kterým se počet českých soudců jmenovaných Klausem zvýšil na 799, byl podle Blažka možný díky prezidentově vstřícnosti. Vše se prý domlouvalo na poslední chvíli.
"Já jsem sice byl panem ministrem a jeho předchůdci už mnohokrát ujišťován, že to je poslední jmenování soudců, ale tentokráte věřím, že už to asi skutečně z mé strany poslední jmenování soudců je," poznamenal s úsměvem Klaus, kterému funkční období končí 7. března.
Podle Blažka by jmenovaní kandidáti měli částečně nahradit devatenáct soudců, kteří odejdou k poslednímu dubnu letošního roku v rámci tzv. přirozené obměny.
Od Blažkova nástupu do funkce ministra jmenoval Klaus celkem 54 nových soudců a soudkyň. "Oceňuji, že i při posledním rozhodnutí ve věci jmenování nových soudců vyšel pan prezident mému návrhu vstříc a jmenoval ve velmi krátké době všechny mnou navržené kandidáty a kandidátky," dodal ministr.
Doufám, že se bojíte
Odcházející prezident věří, že noví soudci budou ke svému mimořádně náročnému a těžkému, leckdy i nevděčnému úkolu přistupovat s plnou vážností. Zdůraznil, že profese soudce je nelehká, věří prý ale, že noví soudci budou pro české soudnictví přínosem. "Doufám, že se těšíte, ale také, že se trošku bojíte. Pokud ne, to bych začal být nervózní já jako občan," podotkl prezident.
Noví soudci, mezi kterými dnes výrazně převažovaly ženy, budou působit na Obvodním soudu pro Prahu 1 a na okresních soudech po celé České republice, například v Příbrami, Ústí nad Labem, Děčíně, Hodoníně nebo v Ostravě.
Ministr spravedlnosti, který svým poděkováním na závěr jmenovacího aktu porušil ustálený protokol podobných akcí, zdůraznil, že nestojí - a věří prý, že veřejnost také ne - o prezidenta bez názoru.
A to přesto, že mít názor mohou někteří považovat za velezradu, připomněl Blažek krok skupiny senátorů. Ti horní parlamentní komoře předložili ústavní žalobu na Klause, a to především kvůli jeho lednové amnestii. Senát jako celek v pondělí rozhodne, zda se na Ústavní soud v této věci obrátí.
Prezident, který časté nástupy nových soudců v minulosti kritizoval, soudce jmenuje na návrh vlády. Dosud poslední vlna jmenování se uskutečnila loni v prosinci. Ministerstvo spravedlnosti tehdy uvedlo, že další návrhy na jmenování soudců předloží vládě pouze v případě, že Klaus bude ochoten soudce ještě jednou na posty uvést.
Ministři spravedlnosti, kteří nosili Klausovi na Hrad návrhy na nové soudce, pravidelně slyšeli kritiku toho, že počet soudců údajně příliš roste.
Spory o jmenování soudců
Jmenování soudců nebylo vždy hladké. Největší spory vyvolalo v roce 2005 Klausovo odmítnutí jmenovat 32 čekatelů na funkci soudce kvůli tomu, že jim ještě nebylo 30 let.
Podle Klausova tehdejšího názoru byli lidé, kteří ještě nepřekročili třicítku, na zodpovědnou funkci soudce příliš mladí. Jeho rozhodnutí si vysloužilo kritiku nejen z řad justičních čekatelů, ale i z ministerstva spravedlnosti či soudů, které s novými soudci počítaly a obávaly se přetížení.
Soud dokonce prezidentovi nařídil jednoho z těchto soudců jmenovat, ale Klaus se rozhodnutí soudu nepodřídil. I to je jedním z důvodů, proč chtějí senátoři Klause žalovat.
Své ústavní pravomoci jmenovat soudce obecných soudů využil těsně před koncem mandátu i Klausův předchůdce Václav Havel. Poslední skupinu 26 soudců jmenoval necelé dva týdny před vypršením svého funkčního období.
