Praha - Kampaň před letošními předčasnými volbami bude ve srovnání s tou minulou v roce 2010 podstatně skromnější, ale také extrémně krátká (při samorozpuštění sněmovny musí být volby do 60 dnů). Těm v roce 2010 naopak předcházela nevídaně dlouhá kampaň: partaje ji táhly více než rok.
Zatímco např. ČSSD vynaložila před volbami 2010 na kampaň 184 milionů, letos to má být 80 až 90. U ODS je propad ve výdajích ještě větší: letošních deklarovaných 50 milionů oproti 213 před třemi lety. Naopak např. TOP 09 srazí náklady jen mírně: z 53,6 v roce 2010 na letošních 50 milionů.
I přes krátkou a skromnější kampaň si některé z nich i na tu letošní musejí vypůjčit. A některé strany si už spočítaly, kolik hlasů musí dostat, aby úvěry splatily.
Dluh lidovců? Stačí 220 tisíc hlasů
Lidovcům tak na zaplacení 22milionového úvěru postačí volební zisk 220 tisíc hlasů. Jak upřesnil generální sekretář strany Pavel Hořava, je to "kalkulováno ve velmi rozumné a odpovědné výši".
Po volbách 2010 inkasovala KDU-ČSL právě za voličské hlasy 23 milionů korun.
Dvacetimilionový krátkodobý překlenovací úvěr si vezme TOP 09. Za přesvědčování voličů s důrazem na online a kontaktní kampaň (spíše než na billboardy) hodlá zaplatit 50 milionů korun. Disponibilních má 30 milionů. "Splatíme to z peněz, které dostaneme za hlasy," upřesnil volební manažer Topky Jaroslav Poláček. V roce 2010 za ně TOP 09 inkasovala od státu 87,4 milionů korun.
Půjčky prý bez ručení majetkem
Ani TOP 09, ani lidovci za úvěry nemuseli složit zvláštní záruku. Podle TOP 09 si "banka vyhodnotila náš potenciál". U lidovců prý zase zabralo, že jsou dlouhodobým klientem.
"My jsme dlouhodobě partnery tohoto bankovního domu, takže nechtěli žádnou zvláštní záruku. A Palác Charitas je dostatečnou hodnotou, " řekl k půjčce mluvčí KDU-ČSL Daniel Herman.
ČSSD má možnost čerpat kontokorent u Fio banky, a to až do výše 220 milionů, ODS podle místopředsedy strany Jiřího Pospíšila zatím o žádné půjčce nejednalo.
S půjčkami si nemusí lámat hlavu Strana zelených, která chce na kampaň vydat zhruba 12 milionů (ale pokud vybere dost od sponzorů, tak i dvojnásobek): vyřešila to svérázně tzv. "půjčkodary". Jejich kouzlo je v tom, že pokud strana uspěje a bude mít dost peněz, bude to půjčka, v opačném případě dar, který strana vracet nemusí.
Past jménem povolební zmatek
Pokud strany počítají, že krátkodobé úvěry splatí z příspěvku za hlasy, počítají zároveň s tím, že je dostanou poměrně brzy po volbách.
Počty jsou jasné: každá strana, která ve volbách získá více než 1,5 %, dostane za každý hlas 100 korun.
Jak rychle, to závisí na ministru financí, ale pak se také na tom musí usnést rozpočtový výbor nově zvolené sněmovny.
Tedy až poté, co se ve sněmovně zformuje většina, která prosadí vedení sněmovny a složení jejích výborů, včetně toho rozpočtového.
Před třemi lety se vládní koalice zformovala brzo, a tak strany dostaly od státu příspěvek za získané hlasy poměrně rychle. Např. u ODS to bylo 105,8 milionu korun, u ČSSD 115,5 nebo u KSČM 59 milionů korun.
Ovšem v roce 2006, kdy volby skončily patem pravice-levice poměrem hlasů 100:100 a sněmovna nebyla dlouhou dobu schopna zvolit si své vedení, čekaly partaje na peníze za voličské hlasy i několik měsíců.
