Praha - Mirek Topolánek by měl v čele ODS a také vlády přežít. To říkají pro prohraných volbách a před kongresem nejsilnější vládní strany odborníci, které oslovilo Aktuálně.cz.

Topolánek prý nemá ve straně soupeře a v čele vlády si ho přeje každý; kromě části občanských demokratů také lidovci, zelení i Jiří Paroubek.

Proto je podle odborníků tento politik jedinou šancí pro vládu, pro ODS i pro úspěch v evropském předsednictví.

„Vláda by měla udržet tendenci mírných reforem, premiér by měl využít předsednictví, a obnovit tak své dobré jméno," doporučuje politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

Mírně doleva

Také podle Jiřího Mlejnka z Karlovy univerzity by měla ODS s koaličními partnery obnovit vládní program v mírnější verzi a dokončit, co se dá.

„ODS se musí soustředit, aby uspokojila své klienty, tedy voliče z roku 2006. Vytipovat cílové skupiny, zjistit jejich priority a přizpůsobit jim kroky vlády a parlamentu," upřesňuje Ladislav Mrklas z institutu CEVRO.

Cílovými skupinami by měly být vedle rodin s dětmi hlavně penzisté, kterým musí dát vláda záruky, že se nebude zhoršovat životní úroveň. Podle Mlejnka to fakticky znamená rozkročit stranický program ještě dál doleva. „Pokud chce být ODS všelidovou stranou, tak jí nic jiného ani nezbývá," dodává politolog.

Experti nedoporučují, aby středopravá vláda podnikala zásadní reformní kroky na obranu před ekonomickou recesí. Spíše by měla spoléhat, že se krize Česku vyhne.

Zazářit v Bruselu

Skutečný obrat při současném pádu popularity však nabízí Topolánkovi a celé vládě evropské předsednictví.

„Evropské vlády při předsednictví prodělávají na domácí popularitě, Topolánek ale může zazářit," míní Dalibor Veřmiřovský ze společnosti eStat.cz.

Premiérovi dává šanci také Mlejnek. „Jde o to, aby předsednictví nebylo průšvih. Řešení finanční krize a recese připraví pro Evropu jiní, Češi ho však mohou prosazovat a zkusit prodat, že to je i jejich zásluha," říká.

„Jako manažer ekonomické krize nemá co zkazit," potvrzuje Veřmiřovský.

O měnových intervencích totiž rozhoduje ECB, o investicích do skomírající ekonomiky národní vlády - na Topolánkovi je, aby vedl summity, kde se bude o krizi jednat.

...a něco přidat

Mlejnek upozorňuje, že bezchybné předsednictví nestačí. Šéf ODS by měl prosadit změny, které by konkrétně pocítili čeští občané. Těžko to však může být zrušení zákazu pracovat v Německu. „Němci nebudou před volbami na podzim 2009 nic měnit," míní.

Veřmiřovský však nabízí jinou šanci. Topolánek může dokončit jednání o Lisabonské smlouvě s Iry, kterým nabídne při novém referendu řadu výjimek. Stejné výjimky chránící národní suverenitu by platily pro Českou republiku, kde výhrady proti smlouvě rovněž posilují.

Ideální scénář by skončil tím, že se celá ODS smíří s evropskou integrací. „Když předsednictví zvládnou, nebudou tolik kritizovat," vysvětluje Mlejnek. Ve volbách si tak může polepšit až o pět procent voličů, kteří jsou z jejího chování k Evropě zmateni.

Moc bezmocných

Topolánek se podle expertů dožije ledna 2009, kdy české předsednictví začíná, ve funkci premiéra i šéfa strany.

Jeho vládu nechce svrhnout nikdo z významných občanských demokratů, loajální jsou lidovci i zelení. Každému je jasné, že trojkoalice by pro nového premiéra těžko hledala hlasy 101 poslanců.

Topolánkovi příznivci, například Petr Nečas, dokonce využívají Topolánkova premiérství jako argument pro kongres, aby předseda vlády vedl i stranu: „Jinak vláda nepřežije několik týdnů," varoval Nečas.

„Topolánek nemá v boji o předsedu strany prakticky soupeře," podotýká Ladislav Mrklas. Podle Jiřího Mlejnka jím nemůže být ani Pavel Bém: „Návrat k modrým kořenům nemá ve volbách šanci," kritizuje Bémův program. Mělo by to být jasné i delegátům na kongresu.

Paroubek jako vzor i hrozba

Nová sázka na Topolánka a úspěšné předsednictví je scénář, který může v roce 2010 odvrátit volební porážku.

Stejnými prostředky se podařilo oživit ČSSD v letech 2005/6 Jiřímu Paroubkovi. Také jemu stačilo vylepšit prestiž několika zahraničními návštěvami a dokončením části programu, který připravil ještě jeho předchůdce Vladimír Špidla.

Přesto experti připouštějí rizika. Prvním z nich je Paroubek, který by si přál Topolánka, jako soupeře v příštích volbách. Proto v rozhovoru na Primě slíbil vládě určitou toleranci během předsednictví: „Všude tam, kde jde o národní zájem, podpoříme třeba i tu českou vládu, která podle nás často chybuje," řekl. Nedal však žádnou záruku, že Topolánkových případných potíží při řízení Evropy nevyužije.

Špatné vyhlídky ve straně

Topolánek také musí spoléhat na štěstí. Česko se nesmí propadnou do recese po vzoru sousedních zemí. „Když krize udeří, část voličů skončí v sociální síti a bude volit levici," upozorňuje politolog Mlejnek.

Není předem zaručeno, že se Češi prosadí při záchranných akcích pro evropskou ekonomiku, když nepatří k eurozóně. „Zatím se naši politici i centrální bankéři tváří, že Česka se krize netýká. Sousedy nejvýš poučují, že kdyby nedělali chyby, krize by k nim také nepřišla," varuje české politiky před izolací analytik ČSOB Tomáš Sedláček.

Čtvrtým rizikem je rozkol v samotné ODS.

"Ať vyhraje kterýkoli ze dvou hlavních kandidátů na šéfa strany, vnitrostranický boj potrvá nejméně do příštích voleb. Topolánek s Bémem by mohli najít kompromis, kdyby se dohodli na společné podpoře jednoho ze šesti dalších kandidátů (Bendl, Kubera, Němcová, Tošenovský, Vojíř, Zahradil).

Dohodu rivalů po ostrých mediálních výměnách však experti nepředpokládají.