Zákon, který předložila skupina lidoveckých poslanců, dnes prošel. A to i přesto, že v sále bylo pouze kolem 140 poslanců.

Kvůli tomu, že se zákonem mění Ústava ČR, bylo nutné, aby se změnou souhlasila třípětinová většina, tedy 120 zákonodárců.

Nakonec pro změnu hlasovalo 125 ze 140 přítomných poslanců. Politici zvedli ruku pro změnu napříč stranami. Ani jeden z poslanců nebyl proti, část zákonodárců (z ČSSD, ODS a KSČM) se však zdržela.

Konec imunity bez křesla

Co vlastně lidovci chtěli? Jen zrušit fakt, že zákonodárce a soudce Ústavního soudu dnes policie nemůže nikdy, tedy ani poté, co odejdou z funkcí, stíhat pro trestný čin. Pokud je odmítne sněmovna (komora) vydat.

Ve světě nevídaný rozsah imunity poslanců a senátorů se čeští politici pokoušeli zrušit od roku 1997 celkem sedmkrát, vždy neúspěšně.

Aby byla část imunity definitivně z Ústavy vyškrtnuta, musí se změnou souhlasit ještě senátoři.

Po roce schváleno

Návrh zákona ležel ve sněmovně rok. "Vycházíme z přání občanů, není to předvolební strategie," řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. "Nechci popírat, že nám návrh může prospět v předvolební kampani, ale body si mohou připsat i další strany, které ho schválí," řekl pro ČT.

"Byli jsme vždy pro omezení imunity. Celá léta vždy hlasujeme pro vydání, pokud má být poslanec trestně stíhán," řekl Aktuálně.cz předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

Podle něj se část poslanců zdržela hlasování z obavy. "U některých poslanců přetrvává pocit, že imunita je tady na ochranu opozičních politiků a že by to mohlo být zneužitelné," řekl Kováčik.

U přestupků stále "nadlidé"

Čeští zákonodárci ale i po tomto hlasování nesmějí být stíháni v přestupkovém řízení. Už tato ochrana patří k největším v Evropě.

Politici totiž zamítli návrh poslankyně Evy Dundáčkové (ODS). Politička chtěla, aby v případě, že poslanec, který udělá dopravní přestupek, byl vyšetřování stejně jako normální občan. Ne jako nyní, kdy si může vybrat, zda jeho přestupek půjde běžnou cestou nebo pouze procesem před mandátním a imunitním výborem.

Poslankyně Dundáčková slíbila, že pokud bude i po volbách ve sněmovně, předloží návrh na úplné zrušení imunity.

Šéf komunistických poslanců Kováčik míní, že tento návrh byl "navíc". "Už dnes je možnost volby, a to je významné. Pro politika je to ale spíš ostuda, když jeho problém projednává výbor," míní.

Politolog: nikdo nechtěl být nejhorší

Politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého hodnotí úspěšné hlasování o imunitě jako maximum možného stávající sněmovny. "Je to úspěch, alespoň to nejkřiklavější se odstranilo. I když omezení imunity by mělo být daleko progresivnější. Uvidíme, jaká bude konstalace po volbách," řekl Aktuálně.cz Šaradín.

Jak se možné, že se v roztříštěné sněmovně našla ústavní většina? Důvodem jsou podle politologa právě blížící se volby. "To je jediné vysvětlení. Strany se chtěly ukázat před voliči a žádná z nich nechtěla být tou nejhorší," řekl Šaradín.

Před volbami i tvrdší tresty

Poslanci dnes také schválili vyšší tresty pro vrahy a recidivisty. Návrh předložili opět lidovci. Normu, kterou začali sami politici nazývat "třikrát a dost" podpořili i politici ODS a ČSSD.

Doživotí by soudci mohli častěji udělovat nejen vrahům, teroristům nebo lidem, kteří zradí vlast, dopustí se genocidy. Ale nově také pachatelům znásilnění, pohlavního zneužívání, vydírání, ublížení na zdraví, loupeže, braní rukojmích a obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku, a to pokud při tom zemře člověk.

Jiným trestem za tyto zločiny by mělo, v případě, že zákon schválí i senát a prezident, být až 25 let vězení, což je o 10 let více než mohou soudy udělit dnes. Doživotí by (až na výjimky) hrozilo za opakované spáchání těchto činů.

Senát a imunita

Jak se zachová pravicový Senát k poslaneckému souhlasu s omezením imunity není jasné. Letos v unoru senátoři totiž odmítli vydat k trestnímu stíhání kolegyni Lianu Janáčkovou (Nez., dříve ODS).

Starostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky tak do smrti nebude muset čelit trestnímu stíhání za zneužití pravomoci veřejného činitele. Oznámení na ni podali bývalí straničtí kolegové z ODS. Podle obvinění před osmi lety neoprávněně vyplatila pětimilionové odstupné představiteli firmy provozující hulvácké koupaliště.

Pro vydání Janáčkové k trestnímu stíhání hlasovalo 24 ze 64 přítomných senátorů, proti bylo 28 členů horní komory - téměř všichni zástupci ODS. Podle nich jsou za trestním oznámením místní politické spory. Policie už případ dvakrát prošetřovala a kauzu odložila.

Co přesně poslanci zrušili

Imunitu popisuje v Ústavě článek číslo 27. Dnešní hlasování radikálně upravilo odstavec s číslem 4. Tak, že zákonodárce nelze stíhat "po dobu výkonu jeho funkce." Ostatní ustanovení zústávají v platnosti.

článek 27: